… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Posvitavský vlečkový areál

úvod | Mosilana | Plynárna | Teplárna | Šmeral | Vojenské skladiště | Masná | Jatky | Škrobárna a PSB | Mrazírny | Technoplyn

Pojem Posvitavský vlečkový areál (PVA) se objevuje v polovině 60. let 20. století v souvislosti s ukončením provozu na původní Tišnovce a zejména s připravovaným napojením Svitavské pobřežní dráhy na židenickou stanici.

V druhé polovině 60. let byla v plném proudu stavba nákladního průtahu, který neumožňoval další existenci napojení Svitavské pobřežní dráhy na trať mezi dolním nádražím a Černovicemi. V roce 1967 proto začala stavba nové trati v pokračování stávající spojovací koleje mezi židenickou odbočkou a židenickým nákladním nádražím směrem k řece Svitavě, jejím překročením a napojením na existující pobřežní dráhu.

Dne 2. 12. 1968 proběhla technicko-bezpečnostní zkouška prodloužené koleje od Židenic k mostu, nového mostu přes Svitavu (ocelová svařovaná konstrukce o třech polích po 22,5 m se dvěma válcovými pilíři), upravovaného úseku pobřežní dráhy včetně nového stanoviště vlečkového výpravčího na nábřeží řeky a dalších úprav v prostoru bývalého nákladiště Radlas.

Nový vlečkový systém měl tři vlečkové obvody: První brněnskou strojírnu s předávacím kolejištěm v prostoru tehdy již bývalého nákladního nádraží Židenice, na severu Teplárnu s předávacím kolejištěm mezi Plynárenskou a Špitálkou (které využívaly i Šmeralovy závody a Mosilana) a na jihu Škrobárnu s předávacím kolejištěm na Černovickém nábřeží.

Ráno 10. 1. 1969 byla zahájena obsluha posvitavských vleček přes Židenice – namísto lokomotiv z dolního nádraží sem zajížděly lokomotivy z Maloměřic. Stanoviště výpravčího bylo trvale obsazeno, v tuto dobu sloužil trvale dozorce i na přejezdu Křenové ulice. S mírným zpožděním byly do provozu uvedeny dvě nové koleje na předávacím kolejišti teplárny. S vlečkovými vlaky jezdily stroje T 444.0 a T 334.0 – v polovině 70. let měly být nahrazeny těžšími stroji T 669, ale k tomu nakonec nedošlo.

Hned od uvedení nového napojení do provozu vyvíjely ČSD snahu o převedení celého vlečkového systému do vlastnictví JME (teplárna), které přestavbu z větší části financovaly z důvodu potřeby zásobování teplárny Špitálka uhlím. Celá záležitost se však protahovala, teplárna přešla na topení plynem a vlečkový systém zůstal až dodnes v majetku státu.

A jaký je dnešní stav? Kolej vychází ze židenické odbočky, míjí budovy bývalého traťmistrovského okrsku, klesá rovnoběžně s kolejemi od hlavního nádraží a přemosťuje ulici Šámalovu. Před mostem přes Svitavu odbočovala vlečka bývalé První brněnské strojírny (odbočení bylo sneseno v roce 2019). Její rozsáhlé kolejiště zahrnovalo i bývalé nákladiště, kam byly napojeny vlečky Potravin, Uhelných skladů a Elektromontu. (Protože nákladiště, včetně vlečky První brněnské strojírny, původně nesouviselo s posvitavskými vlečkami, je tato část zařazena pod vlečkami ze Židenic.)

Za mostem se úvraťově odděluje vedlejší vlečková kolej směrem k Zábrdovicím, vlevo se dodnes nachází domek bývalého vlečkového výpravčího (tzv. stanoviště Radlas) a odbočení vlečky Šmeral. Kolej podjíždí most trati z Hlavního nádraží a blíží se k místům bývalého nákladiště Radlas. Zde odbočuje vlečka Teplárny (dříve i Plynárny) a dále na sever nepoužívaná vlečka bývalé Mosilany.

Cestou k jihu úrovňově hlavní vlečková kolej kříží ulici Křenovou. U přejezdu donedávna stál domek bývalého stanoviště Křenová (původně závorářské stanoviště, později zde byla výkolejka). Poblíž dříve odbočovala krátká vlečka Vojenského skladiště. Před dalším přejezdem přes ulici Hladíkovu (označovaným jako přejezd Klíčova) bývalo napojení z vlárské trati od dolního nádraží a také napojení vlečky bývalých Jatek, ze kterého odbočovaly i vlečky u Masné ulice. Za přejezdem kolej pokračuje kolem bývalých jatek (dnes areálu Brněnských komunikací) a následuje předávací kolejiště bývalých Škrobáren. Z něj se kromě zrušené vlečky Jatek odpojovala vlastní vlečka Škrobárny (s napojenými vlečkami Mrazírny a Průmyslových staveb) a nejjižnější vlečka Technoplynu.

Tytam jsou časy, kdy vlečkoví výpravčí v nepřetržitém provozu dirigovali uhelné vlaky do teplárny, vozy s dobytkem na jatky a s bramborami do škrobárny. Celý posvitavský vlečkový areál dnes udržuje při životě už jen vlečka Technoplynu (pravidelný odběr hluboce chlazeného oxidu uhličitého). Dále se občas jezdí s chemikáliemi na úpravu napájecí vody do teplárny a již jen výjimečně do Šmeralu. Obsluhu zajišťuje tři dny v týdnu posunovací záloha z Maloměřic.


Použité zdroje:
- archiv SŽ

(8/2019)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.