… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu


Vybrané stavby a výluky

rekonstrukce PVA (1965–1969) | nové napojení PVA (1967–1970) | Brno – Adamov – Blansko (1996) | viadukt Křenová (2013) |
Brno – Kuřim (2015) | Černovice – Slatina (2015–2016) | Brno hlavní nádraží (2016–2017)


Rekonstrukce posvitavského vlečkového systému (1965–1969)


Ústřední investor: Ministerstvo zemědělství a výživy Praha
Vrchní investor: Škrobárny oborový podnik, Havlíčkův Brod
Přímý investor: Škrobárny oborový podnik, závod Brno, Dornych 47
Místo stavby: Brno, Dornych 47
Generální dodavatel stavební části: Průmyslové stavby Brno n.p., závod 01 Brno, ulice 9. května 2
Generální dodavatel technologie: investor
Generální projektant: Lihovary a konzervárny (LIKO), oborová projekce, Praha 2, Bělehradská 31
Kooperace projektů: Průmyslové stavby Brno (PSB), projektová správa Brno, ul. 9. května 2

Akce byla investicí vyvolanou především rekonstrukcí nákladového průtahu ČSD Brnem a změnou napojení Posvitavských vleček na nádraží Maloměřice. Situováním vlečkových větví a uspořádáním objektů uvnitř areálu Škrobáren byly vytvořeny podmínky pro přestavbu ulice Dornych na exprestrasu v délce 300 m, která měla zajišťovat napojení Brna na dálnici. Prodloužením vlečkové větve č. 6 bylo umožněno Průmyslovým stavbám Brno n. p. vybudování dočasné centrální míchárny betonu a panelárny, které bezesporu sehrají kladnou úlohu při řešení problémů výstavby v Brně.

Nově byl zavlečkován také objekt Technické a zahradní správy města Brna. Obsluha vleček bude probíhat hlavním vlečkařem.

Náklady akce dosáhly téměř 36 milionů korun.


Vlečková část a objekty při vlečce (objekty 01, 05, 06, 08, 29, 40, 41, 42)

Projektová dokumentace: Projekční ústav LIKO, Praha a projekční správa Průmyslových staveb Brno.
Schválení investičního úkolu: 1. 3. 1962
Územní rozhodnutí: 17. 12. 1962
Zadávací projekt: do 7/1963
Prováděcí projekt: 7/1963
Stavební povolení: pro celek 12. 7. 1964 (pro dílčí stavby 1967, 1968 a 1969)

Akce byla zahájena v lednu 1965 a ukončena v září 1969.

Termíny kolaudace:
– koleje č. 4 a 5 v Jatkách (JMPM): 27. 9. 1968
– koleje 1, 2 a 3 a výtažná kolej ve Škrobárnách: 10. 10. 1967
– koleje č. 5 a 6 ve Škrobárnách včetně mostů přes Ponávku: 4. 9. 1969
– kolej č. 7 do remízy a kolej č. 4 v rámci akce „Mechanizovaná skládka brambor“: 10. 12. 1968


Ostatní objekty (03, 04, 06, 07, 08, 13, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 31, 35, 36, 39, 43, 44, 46)

Projektová dokumentace: LIKO Praha, PSB, Potravinoprojekt Praha, Potravinoprojekt Brno
Zadávací projekt: do 07/1963
Územní rozhodnutí: 17. 12. 1962
Prováděcí projekt: 7/1963 – 9/1968
Stavební povolení: 23. 6. 1966 (souhrnné, dílčí 1966–1968)

Stavba byla zahájena v únoru 1965 na objektu 14, ukončena byla v září 1969 objektem 44.

Stavební akce plynule navazovala na již rozběhlou interní podnikovou akci „Mechanizovaná skládka brambor se zavlečkováním“, dokončenou víceméně již v roce 1964. Po kolejích skládky se začalo jezdit v listopadu 1964 – a to po stávající škrobárenské koleji od podjezdu vlárské dráhy, na budoucí spojovací kolej na nábřeží Svitavy a odtud úvratí na koleje skládky.

Celková kolaudace akcí „Mechanizovaná skládka brambor“ a „Rekonstrukce posvitavského vlečkového systému“ proběhla 17. 2. 1970.

Technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ) objektů souvisejících s vlečkami v rámci obou akcí proběhla 3. 2. 1970. První hlavní prohlídka mostů přes Ponávku se konala dne 4. 9. 1969 včetně zatěžkávací zkoušky. Toho dne zároveň proběhla TBZ prodloužené koleje č. 6 (již přečíslované na č. 9) do areálu PSB a zde také zatěžkávací zkouška podkolejového výsypníku na této vlečce. To byla samostatná akce se stavebním povolením z 5. 8. 1968 (Centrální míchárna betonu – Průmyslové stavby Brno). Na konci koleje PSB byl posunovací vrátek.


Rozšíření areálu Škrobáren

Pro stavbu nových skladů 1 a 2 a vlečkové koleje č. 6 s komunikací byly získány pozemky od Státního statku Brno (směrem k areálu Technoplynu).

Od TJ První brněnské Spartak bylo získáno fotbalové hřiště, tribuny a ochozy. Do prostoru již bývalého hřiště směřovaly koleje č. 8 a 9 (skládka brambor) – jde přibližně o prostor dnešních bloků Škrobárenská 2 a 4.

Na začátku 60. let končila Masná ulice na levé straně moderním areálem Mrazíren, na protější straně byla zahrádkářská kolonie a budovy n. p. Chema (Masná č. 100). Ty byly překážkou pro plánované nové napojení vlečkového systému od jihu. V letech 1964–1966 se podnik postupně přemístil do nových skladů v Rájci nad Svitavou.

Charakteristika jednotlivých objektů:

  • obj. 01 Vlečka – zahrnuje nové hlavní napojení od jihu (kolej č. 4 – na betonových pražcích se spojovací tyčí DZP 10-T), tříkolejné předávací kolejiště na pravém břehu Svitavy (koleje č. 1, 2 a 3), vjezd do JMPM (koleje č. IV a V), vjezd do Mrazíren (kolej č. 10) a kolejiště ve Škrobárnách (koleje č. 5 a 6 – žlábkové kolejnice). V rámci budování vlečky byly zbudovány i nové železniční přejezdy u bývalé kafilérie a u ulice Porážka a dále úpravy inženýrských sítí a plotu Technoplynu. V rámci akce byly stávající dvě koleje podél prátovny (později skladu exportních výrobků) a směřující dále přes ulici Masnou, kde ji využíval sklad nábytku, Dřevona a Chema, nahrazeny jednou kolejí končící ještě v areálu jatek před ulicí Masnou (č. V). Nábytek, který byl od své vlečky odpojen v květnu 1964, mohl využívat koleje škrobáren, ale jen mimo kampaňovou špičku. V kampani se zátěž pro nábytek přistavovala buď na dolní, nebo na hlavní nádraží (dřevák). Dále bylo rozhodnuto o napojení areálu jatek přímo na předávací kolejiště kolejí č. IV mimo areál mrazíren (využila částečně trasu úvraťové koleje k nábytku). Tyto dvě koleje byly do projektu zařazeny dodatečně, naopak nebyla realizována projektovaná objízdná kolej kolejiště mrazíren, kterou nepovolila hygiena – převoz živého dobytka kolem rampy potravinářského podniku. Koleje ve škrobárnách č. 4 a 6 měly původně vést až k hlavnímu vjezdu z Dornychu (po demolici stávajících objektů), ale nakonec vedly pouze k výrobně vodního skla (kolej č. 6) a za most č. 1 přes Ponávku (kolej č. 4).
  • obj. 02 Telefonní síť – slouží k zajištění spojení mezi hlavním vlečkařem a ČSD spojující výpravní budovu s ostatními účastníky vlečky.
  • obj. 03 Přeložka kyslíkovodu (trasa DN100 z Technoplynu do První brněnské) – z důvodu stavby skladu č. 1.
  • obj. 04 Bytové jednotky – dvanáct nových bytových jednotek na adrese Mlýnská 66 namísto zrušených v prostoru škrobáren (pětipodlažní bytový dům s ubytovnou v suterénu).
  • obj. 05 Osvětlení vlečky – včetně pobřežní komunikace u Technoplynu (celkem 112 stožárů železničních i silničních).
  • obj. 06 Výpravní budova – přízemní zděný objekt z cihel u odevzdávkového kolejiště. Slouží pro dispečera hlavního vlečkaře a posádku posunu (předsíň, kancelář dispečera, šatna, kancelář vedoucího vlečkaře, lampárna, sklad uhlí, WC). Před budovou měla být podle původních předpokladů na koleji č. 3 vagonová váha.
  • obj. 07 Sklad MTZ – montovaný přízemní sklad vybudovaný náhradou za zdemolovaný sklad materiálu (při ulici Porážka v JMPM, zastavěná plocha 670 m2).
  • obj. 08 Mosty přes Ponávku – jde o dva mosty: most č. 1 v km 0,738 na koleji 4 a most č. 2 v km 0,283 na koleji č. 6, které současně slouží jak pro železniční, tak i silniční dopravu. Železobetonové konstrukce o rozpětí cca 10 m, v silniční části mostů jsou vynechány otvory pro el. kabely, na mostě č. 2 jsou závěsy pro parovod.
  • obj. 09 Regulace Ponávky – původní koryto Ponávky muselo být vzhledem k výstavbě nových objektů přeloženo a napřímeno. Oba břehy jsou zajištěny žb pilotací a žb pažnicemi. Krajnice svahů jsou zajištěny v určitých úsecích bet. svodidly. Celková délka regulace – 308 m.
  • obj. 11 Pobřežní komunikace – pro příjezd k závodu Technoplynu byla vybudována za stávající komunikaci nová vozovka s chodníkem na břehu řeky Svitavy: šířka 9 + 1,5 m, délka 280 m. V trase původní komunikace byla vybudována výtažná kolej (kolej č. 1) odevzdávkového kolejiště.
  • obj. 12 Pobřežní voda a kanalizace – pro výpravní budovu.
  • obj. 13 Adaptace tržnice a demolice v JMPM – část tržnice byla demolována (v celé délce o jedno pole) a zbývající prostor byl uzavřen cihelnou obvodovou zdí. V odbourané části tržnice byla zbudována příjezdová kolej. Dále veškeré demolice v JMPM v trase budovaného kolejiště (sklad MTZ, skladovací boxy, byt. jednotky a kožárna).
  • obj. 14 Sklady, garáže a demolice ve Škrobárnách.
  • Sklad č. 1 a 2 – náhradou za demolované sklady ve Škrobárnách byly provedeny dva sklady stejné konstrukce a kapacity (žb skelet s cihlovou výplní). Zastavěná plocha 4210 m2 + 61 m2 sociální zařízení.
  • Garáže – vybudovány náhradou za asanovaný objekt garáží. Konstrukce cihlová. V objektu je pět garážových boxů pro vozidla, dílna, asanační box, jeden box pro PO závodu a sociální zařízení. Vytápění parovodní.

Všechny demolice ve Škrobárnách:

  • Bývalá výrobna Dissousplynu, nyní sklad obalů (zastavěná plocha 492 m2)
  • Sklad chemikálií (350 m2)
  • Sklad chemikálií (509 m2)
  • Sklad obalů (180 m2)
  • Sklad obalů (384 m2)
  • Sklad škrobu (360 m2)
  • Sklad údržba (350 m2)
  • Sklad tekutých chemikálií (350 m2)
  • Sklad tekutých chemikálií (172 m2)
  • Sklad chemikálií (349 m2)
  • Sklad surovin pro výrobu vodního skla (75 m2)
  • Požární zbrojnice, garáže nákladních aut (300 m2)
  • Sklad údržba (188 m2)
  • Sklad (60 m2)
  • Sklad surovin pro výrobu vodního skla (416 m2)
  • Sklad (20 m2)
  • Výrobna a balírna pudingu (180 m2)
  • Sklad údržba (401 m2)
  • obj. 15 Přeložka kabelu 6 kV u Technoplynu – stávající kabelová přípojka v místě budovaného předávkového kolejiště byla přeložena na levý břeh a přes řeku most.
  • obj. 16 Kožárna – montovaný přízemní objekt včetně rampy náhradou za původní (zastavěná ploch 916 m2).
  • obj. 17 Oplocení JMPM – stávající oplocení muselo být přeloženo mimo trasu odevzdávkového kolejiště, včetně vrat na ul. Porážka.
  • obj. 18 Vozovka JMPM – k novým objektům v závodě vybudována nová závodní komunikace: větev A od chladírny k obj. č. 20 a 07 s úrovňovými přejezdy kolejí č. IV a V, větev B od staré kožárny k nucené porážce a větev C od obj. 16 k vykládkové rampě hovězího dobytka. Žulové kostky.
  • obj. 20 Skladovací boxy JMPM – jako náhrada za demolované otevřené skladiště paznechtů, štětin apod. byl vybudován přízemní objekt s nakládkovou rampou. Čtyři polootevřené boxy a skladovací plato (zastavěná plocha 100 m2).
  • obj. 21 Venkovní rozvody JMPM – připojení nových objektů na kanalizaci a vodovod.
  • obj. 22 Kabelové rozvody JMPM – připojení nových objektů na Rozvodnu JMPM zemními kabely.
  • obj. 23 Venkovní osvětlení
  • obj. 29 Likvidace vleček – bylo provedeno rozebrání příjezdové koleje č. I, vnitřního kolejiště (koleje č. III, V, VII). Odstraněno bylo celkem přes 630 m kolejí.
  • obj. 31 Komunikace – v nové zadní části areálu Škrobáren (za Ponávkou). Konstrukce – žulová kostka, určeno pro těžký provoz, včetně umývací plochy a rampy u garáží. Větev A – od vagónové váhy kolem garáží, přes kolej č. 4 do větve B. Větev B – podél koleje č. 6, křižuje kolej č. 5 a končí u mostu č. 2. Větev C odbočuje z větve B před skladem č. 2, křižuje kolej č. 5 a č. 4 a končí u mostu č. 1. Větev D začíná u stávajícího hlavního vjezdu do závodu a končí u zarážedla koleje č. 6. Celkem 767 m.
  • obj. 32 Venkovní voda Škrobárny – nové rozvody ve Škrobárnách včetně požárních hydrantů.
  • obj. 33 Elektropřípojky Škrobárny – nové objekty byly napojeny zemními kabely na stávající trafostanici.
  • obj. 34 Venkovní kanalizace Škrobárny – kanalizační řád u nově budovaných objektů – dočasně přes nově zbudovanou přečerpávací stanici vedeno do Ponávky.
  • obj. 35 Oplocení Škrobáren – zadní část nově vybudovaného areálu závodu za Ponávkou (žb konstrukce): mezi kampaňovým vjezdem a skladem č. 2. Zahrnuje i ocelovou vlečkovou bránu na koleji č. 4. Celkem 916 m.
  • obj. 36 Kampaňový vjezd – v zadní části areálu závodu do ulice Masné byl proveden nový hlavní vjezd pro silniční dopravu, včetně brány.
  • obj. 37 Parovod – vytápění nově vybudovaných objektů napojeno na stávající hlavní rozvaděč ve výrobně vodního skla.
  • obj. 39 Přeložka kabelu 6 kV u Ponávky – hlavní přívod pro JMPM.
  • obj. 40 Remíza – zděný objekt pro ustájení lokotraktorů, jejich opravy a údržby. Včetně montážní jámy, soc. zařízení a olejového hospodářství (nádrže 3×2 m3). Situování bylo změněno oproti projektu (podstatné zkrácení koleje č. 7). Zastavěná plocha 307 m2. Součástí akce bylo i zakoupení jednoho ks lokotraktoru DH1435 C400 (T334.0) výrobce ČKD Praha v ceně 792.880 Kčs.
  • obj. 41 Čerpací stanice PH – u koleje č. 4 v blízkosti remízy, pro zásobování lokotraktorů a automobilů pohonnými hmotami (dvě podzemní nádrže 25.000 litrů, jedna 10.000 litrů, dva výdejní stojany), včetně možnosti stáčení nafty z vagónů.
  • obj. 42 Kolej do remízy – příjezdová kolej č. 7.
  • obj. 44 Sociální budova – pětipodlažní žb objekt se šatnami pro 100 mužů a 80 žen, jídelna pro 200 lidí, bufet, zasedací síň, laboratoře, pohotovostní ubytovny, sociální zařízení a úkryt CO 3. třídy pro 150 lidí. V dodatečně požadovaném podlaží jsou projekční kanceláře Potravinoprojektu. Zastavěná plocha 440 m2.
  • obj. 46 Terénní úpravy.
  • obj. 50 Obsluha vleček – přízemní objekt z dřevěných panelů LIKUS se šatnou, umývárnou a WC. Zastavěná plocha 140 m2.

Dodatečné objekty: železniční přejezd přes předávkové kolejiště do objektu bývalých sanitních jatek Masná 7 (kafilerie, Veterinární ústav), které nově (1967) připadly OÚNZ Brno-venkov, LF UJEP a Kovopodniku a ty zde zřídily garáže pro sanitky.

Ještě během stavby bylo kolejiště škrobáren přečíslováno na finální stav.


Mechanizovaná skládka brambor

Akce obdržela stavební povolení 20. 5. 1963 a zahrnovala tyto objekty:

  • obj. 01 Přemístění skladu – přemístění dřevěného skladu, objekt předán n. p. Prodejny nábytkářského průmyslu v prosinci 1965.
  • obj. 02 Vlečka a vagónová váha 120 t – výstavba kolejí č. 8 a 9. Váha byla zadána dodatečně vybudována na koleji č. 9 v km 0,127. Zatěžkávací zkouška byla provedena 28. 4. 1970 lokomotivou 556.0460 s tendrem 935.2487 a byl umožněn provoz po váze. Výrobce Transporta Chrudim (v. č. 105). Montáž byla provedena již v říjnu 1964, ale váha neměla první revizi.
  • obj. 03 Vagónový výklopník a autovýklopník – vagónový výklopník čelní o nosnosti 84 t a automobilový výklopník čelní o nosnosti 12 t, včetně kabin ovládání. Vagónový výklopník na koleji č. 9 v km 0,130803 pro čtyřnápravové vagóny – výrobce ZVÚ Hradec Králové (most přes výsypník o rozpětí 5 m) a VEB Schwermaschinenbau M. S. Kirow Leipzig DDR (výklopník), spodní stavba PSG, provoz Brno: stavba 1964, zatěžkávací zkouška 5. 10. 1964 vagón Vsa-7-94273 s 98 sudy o celkové hmotnosti 55 t, opakovala se 2. 11. 1964 s lokomotivou 423.022. Vagónový výklopník je krytý seřazovacím návěstidlem zakazujícím posun při manipulaci na výklopníku.
  • obj. 04 Separační stanice – v přízemí se čistí brambory od hlíny, v první poschodí je rozvodna a dispečerská místnost (předáno investoru v listopadu 1964).
  • obj. 05 Skládka brambor – vlastní skládka včetně pojezdové dráhy a ukládacího stroje s rovinným pásem, tři přečerpávací stanice brambor, bramborovod, kalovod a vodní splavovač v km 0,405 (Elfa) – předáno investoru v listopadu 1964.
  • obj. 06 Mostní váhy s vrátnicí – vrátnice, dvě autováhy 40 tun a spojovací komunikace (rondel) – předáno investoru v listopadu 1964.
  • obj. 07 Kanalizace a vodovod – přípojky k novým objektům – předáno investoru v září 1964.

Použité zdroje:
- archiv SŽ

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.