… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Střelická trať

Historicky třetí brněnskou tratí byla tzv. rosická trať společnosti Brněnsko-rosická dráha (BRD). Zde tuto trať v rámci zájmového území nazýváme střelickou. Hlavním úkolem této železnice byl odvoz černého uhlí z rosicko-oslavanské pánve do Brna. Na trati Brno - Boží Požehnání (dnešní Zastávka u Brna) dlouhé 23 km bylo postaveno 40 budov, z toho 32 strážních domků. Ve snaze dovézt uhlí co nejblíže k továrnám, které byly jeho hlavním odběratelem, bylo postaveno na volných pozemcích za řekou Svratkou na konci ulice Trnité nové nádraží, tzv. rosické. Osobní doprava na trati byla zahájena 1. 7. 1856 (nákladní již 2. 1. 1856).

Největším inženýrským dílem dráhy byl dřevěný most přes Svratku na výjezdu z rosického nádraží. Byl 54 metrů dlouhý, s pěti oblouky o světlosti 11 metrů, z nichž tři přemosťují samotné řečiště. Pilíře v řečišti byly příčinou útoků veřejnosti: měly bránit průtoku a zvyšovat tak stav vody při jarních záplavách. V roce 1869 byl tedy most nahrazen železným, jehož dva pilíře jsou umístěny na březích - voda tedy proudí bez překážek. V tento rok byly i u ostatních mostů na trati nahrazeny dřevěné nosné konstrukce plechovými plnostěnnými nosníky.

Křížení s břeclavskou tratí KFNB bylo vyřešeno výjimečným úrovňovým křížením a stavbou výhybny. Výhybna BRD měla na obě strany od břeclavské trati jednu kolej. Vlaky na rosické trati musely vždy zastavit a čekat na povolení k přejezdu přes trať KFNB. Křížení bylo provedeno na severním zhlaví výhybny, západně od břeclavské koleje byly pak postupně přistavovány další koleje rosické dráhy.

Tehdejší konkurenční železniční společnosti spolu soupeřily o spojení s Vídní a co největší rozsah železniční sítě. Proto společnost StEG postavila trať ze Střelic do Stadlau u Vídně přes Laa nad Dyjí a Hevlín s odbočkou Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo. Aby však svoji síť ještě rozšířila, převzala 1. 6. 1870 provoz na rosické dráze. Následovaly významné změny tratě. V roce 1869 byl postaven nadjezd břeclavské trati, provoz byl na něj převeden 15. 7. 1870. Trať byla takto přeložena nad jižní zhlaví původní výhybny, která byla téhož roku rozšířena na stanici KFNB Horní Heršpice. Dolní nádraží bylo prodlouženo a rozšířeno o několik kolejí a překladiště a od té doby sloužilo jako nákladní a seřaďovací nádraží. Dále byla vystavěna 900 metrů dlouhá dvoukolejná spojka z dolního na horní nádraží. Takto rozšířená trať byla zprovozněna 15. 9. 1870.


zapadlý staničník

Staničení střelické trati bylo v rámci sítě StEG počítáno od Vídně. Staničníky s jeho hodnotami lze spatřit podél heršpické koleje 600, kudy trať vedla od Střelic na Dolní nádraží. Z Hlavního nádraží, kam bylo přivedeno po spojce z Dolního nádraží, pokračuje dále po trati na Českou Třebovou.

Druhá traťová kolej byla budována od listopadu 1871 do února 1872 a 7. 2. 1872 byla zprovozněna (podle jiného pramene až 20. 4. 1872). Do vybudování druhé koleje byla údajně v provozu výhybna Ostopovice.

Roku 1904 byla zprovozněna druhá spojka mezi dolním a horním nádražím. Tato střelická spojka byla jednokolejná a vedla po pravém břehu Svratky v místech budoucího odstavného nádraží B, přes nový most a na jižním zhlaví dolního nádraží se napojovala na střelickou trať. Význam nové trati ještě vzrostl prodloužením do Okříšek.

Po roce 1938 byla tato trať jedinou nedotčenou spojnicí Brna a Prahy. Po druhé světové válce byl provoz na střelické trati zahájen 4. 7. 1945. Pro rozsáhlá poškození byl stržen nadjezd břeclavské trati v Horních Heršpicích a trať je zde od té doby jednokolejná a vyhrazena pro nákladní vlaky. Osobní jezdí po tzv. heršpické koleji 603, což je spojka mezi břeclavskou a střelickou tratí. Spojka, která využila bývalou zásobárenskou kolej (později součást vlečky MTH), byla zprovozněna 13. 5. 1945. Na kolej jak ji známe dnes, byla převedena 17. 7. 1946. Vychází z heršpické stanice a na střelickou se napojuje v odbočce Státní silnice (původně stanoviště č. 109). Jak napovídá název odbočky, byl odtud obsluhován i silniční přejezd, který byl v roce 1951 převeden na nadjezd. V roce 1961 byly do odbočky vloženy tzv. štíhlé výměny, které dovolují pojíždění vyšší rychlostí (jedna výhybka tak nahradila čtyři dřívější).

V roce 1978 proběhla rekonstrukce cihlového nadjezdu u Ostopovic. Konstrukce byla nahrazena železobetonem. Během stavby se jezdilo po přeložce.

Původní distanční návěstidla byla počátkem 20. století nahrazena mechanickými, ve stanicích bylo zavedeno elektromechanické zabezpečovací zařízení. Do 90. let byla v provozu hradla Státní silnice (dnešní zhlaví heršpické stanice), Lískovec (zároveň bývalá zastávka) a Troubsko (dnes automatické hradlo).

V letech 2020-2021 proběhla dlouho očekávaná rekonstrukce a elektrizace úseku mezi Horními Heršpicemi a Střelicemi. Během několika dlouhodobých výluk byla vybudována staronová zastávká ve Starém Lískovci, která leží blíže k Brnu, a zcela nová zastávká v Ostopovicích. Dlouhodobé výluky skončily dne 29. 10. 2021 a v tento den byl také zahájen elektrický provoz (přesněji řečeno bylo zapnuto trakční vedení, ale elektrickou trakcí se zatím pravidelně nejezdí). Pravděpodobně první elektrická lokomotiva 240.124 dopravce LOKO TRANS s.r.o dojela do Střelic až 26. 1. 2022. Obě nové zastávky Starý Lískovec a Ostopovice byly otevřeny k platnosti nového GVD dne 11. 12. 2021.


(2/2022)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.