… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky z Horních Heršpic

úvod | Kohnova cihelna | Ferona a Energetické strojírny | Mechanizace traťového hospodářství

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1915) Bergungsgüter-Sammelstelle
(1919) Československá vojenská sběrna
(1928) Zásobárna ČSD
(1942) Traťová materiální správa
(1983) Mechanizace traťového hospodářství, závod 03, Brno-Horní Heršpice
(1993) Mechanizace traťového hospodářství Praha a.s., divize Brno
(2001) TECHNOART a.s. Brno


dobová razítka

V roce 1915 byla v areálu zřízena vojenská zásobárna, do které vedla ze stanice normálně rozchodná vlečková kolej podél dezinfekční budovy. Dále zde bylo několik větví úzké dráhy o rozchodu 600 mm, která byla také napojena na stanici. Síť úzkých kolejí měla celkovou délku přes 900 m a zahrnovala 10 točen o průměru 1 m.

Po roce 1918 areál dál sloužil jako skladiště vojenského železničního materiálu (označované „Československá vojenská sběrna“). V roce 1921 byl převeden na ČSD, ale skladové využití mu zůstalo - název se změnil na „skladiště hmotin“ pro obvod brněnského ředitelství. V roce 1926 však byla zásobárna zrušena (nahrazena zásobárnou v Přerově). Do roku 1931 byla částečně využita jako sklad tiskopisů.


Zmíněná normálně rozchodná vlečková kolej (tzv. zásobárenská) byla v roce 1945 prodloužena a využita jako traťová spojka. Dnešní heršpická spojka (kolej 603) byla následně vybudována jižněji a kolej byla opět zkrácena.

ČSD následně areál využívaly pro potřeby traťového hospodářství: podle organizačních změn se původně jednalo o Traťovou materiální správu (1938–1949), dále Traťové výrobní dílny (1950–1956) a nakonec podnik Mechanizace traťového hospodářství Praha (1957–1991).

Podnik Mechanizace traťového hospodářství (MTH) se věnoval vývoji, výrobě a opravám strojů a zařízení pro stavbu, obnovu a opravy železničních tratí (např. známých vozidel MUV). Pro zefektivnění kolejové přepravy přibyly k původní koleji (č. 1) další koleje očíslované 2 až 5. To zahrnovalo i zdvoukolejnění přejezdu Bohunické ulice.

Po roce 1992 areál patřil soukromým subjektům: nejprve Technoart a od roku 2001 firmě Exmont-Energo, která vyrábí a opravuje energetická zařízení.

Po roce 2000 už vlečka nebyla pravidelně využívána. Proto byla v rámci přestavby heršpické stanice (náhrady přejezdu podjezdem) v roce 2007 spojovací kolej vlečky, včetně přejezdu, snesena. Napojení vlečky na železniční síť tedy zaniklo. Většina kolejí je ale v areálu zachována a občas používána pro manipulaci s materiálem.


Použité a doplňující zdroje:
- Moravský zemský archiv, fond H 685, ka 1157 a 1171
- Úřední věstník ministerstva železnic republiky československé (1926 a 1931)

(7/2022)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.