Ferona | Energetické strojírny | |
(1957) | Hutní odbytová základna, n.p., Brno | Energetické dílny, n.p., Brno |
(1979) | Ferona Praha, n.p., Brno | Energetické strojírny, k.p., Brno |
(1993 a 2001) | Ferona, a.s., odštěpný závod Brno | Energetické strojírny, a.s., Brno |
(2015) | Ferona, a.s. | Energetické strojírny Brno, a.s. + ESB elektrické stroje, a.s. |
Vlečka Ferony vede ze stanice na sever souběžně s tratí na Hlavní nádraží a posléze se odklání doleva. Dále podél náspu dříve vedla spojovací kolej na odstavné kolejiště Polní. To se budovalo v letech 1950-1952 a mělo sloužit jako Ústřední nákladové nádraží. Stavba však byla pozastavena; koleje pak sloužily jako odstavné (tzv. bramborové koleje) - stávaly zde například vysloužilé parní lokomotivy. Částečně byly využívány mostním obvodem, dále podniky Pozemní stavby, Průmyslové stavby, Železniční stavitelství, také v souvislosti s výstavbou areálu Morávka (dnešní M-palác, Hornbach, Spielberk Office Centre ad.). Koleje byly následně v 90. letech sneseny. Jediné pozůstatky byly v místě odbočení od vlečky Ferony - výhybka, část koleje a námezník (definitivně byly sneseny v roce 2019).
Obsluhu obou vleček prováděla staniční záloha z Dolního nádraží. Aktuálně je obsluha podle potřeby zajištěna manipulačním vlakem, obsluhujícím kontejnerový terminál u stanice Brno jih.
Kolej do Ferony pokračuje dále po náspu a za mostem přes Heršpickou ulici (znojemskou radiálu) vjíždí do areálu. Zde se větví na dvě koleje vedoucí souběžně do haly. Mezi kolejemi jsou kolejové spojky, na konci kolejí je přesuvna. Ještě před halou odbočuje doleva vlečka Energetických strojíren.
V hale Ferony zajišťují nakládku i vykládku mostové jeřáby. Transformátory na odvoz z ESB jsou přistavovány pomocí ručního kolejového plošinového vozu a nakládány jeřábem.
Železářský velkoobchod Ferona má tradici již od 19. století - po válce působil jako Hutní odbytová základna, od roku 1972 opět pod názvem Ferona. Centrální sklad na Vídeňské ulici je v provozu od roku 1954. V roce 1968 se udával roční přísun 18 000 vozů (materiál byl do skladu dovážen téměř výhradně po vlečce) a expedovalo se 8 000 vozů.
Spojovací kolej prochází rohem haly Ferony a vstupuje do areálu Energetických strojíren Brno (ESB). Kolej se zde přes křižovatkovou výhybku a jednu úvrať větví do tří hal.
Podnik byl zřízen jako opravárenské centrum pro československou energetiku; v roce 1951 bylo pro národní podnik Brněnské energetické rozvodné závody vydáno stavební povolení k vybudování vlečky do areálu podniku. Vlečka v té době odbočuje z vlečky do cihelny, po jejím zrušení pak z vlečky sousední Ferony. Vlečka byla tvořena dvěma paralelními oboustranně kusými kolejemi spojenými křižovatkovou výhybkou umístěnou přímo na nádvoří podniku. V roce 1958 již podnik vystupuje pod označením Energetické dílny v Brně, od roku 1962 již jako Energetické strojírny. Postupně byly vystavěny nové haly a podnik začal zajišťovat opravy těžkých transformátorů (přepravovaných převážně na hlubinných vagónech řady Hx). Podnik k posunu využíval vzhledem ke stísněným prostorům posunovadlo vlastní výroby, resp. vozy přetlačovali pracovníci. V roce 1966 bylo přistoupeno k instalaci elektrického lanového navijáku (vodicí vrátek VV2) s osmi vodícími kladkami rozmístěnými v kolejišti podniku.
V roce 1974 byly v provozu haly A, B a Expedice, každá s mostovým jeřábem pro manipulaci s těžkými transformátory, elektromotory a náhradními díly. Do podniku se dále dováželo uhlí pro vytápění či olej pro transformátory. V roce 1977 proběhla generální oprava vlečky na vyšší nápravový tlak. Dále byl během výluky vlečky v souvislosti s výstavbou mostu přes Heršpickou ulici proveden částečný posun kolejí a úprava napojení vlečky.
V závěru 80. let byla vlečka využívána pouze pro jízdu do haly A (s drážní lokomotivou), odkud bylo s transformátory dále manipulováno jeřábem. Vrátek se přestal používat.
V roce 1992 byla zkrácena kolej za halou A o 17 m.
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |