Vlečky ze Slatiny

úvod | vojenská vlečka | předávací kolejiště | Zetor | Letiště | Sigma | Železniční stavitelství | projekt Řempo | projekty CTPark

• text
• foto
• mapa

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1979) Závody kuličkových ložisek (ZKL)
(1993 a 2004) Zetor a.s. Brno
(2015) SAKO Brno, a.s. + Slévárna HEUNISCH, s.r.o. + van Gansewinkel, a.s. + ZETOR, a.s. + ZETOR TRACTORS, a.s.

Stavba vlečky spolu s předávacím kolejištěm („nádražištěm“) byla zahájena na podzim roku 1960. Během roku 1961 byly vybudovány čtyři hlavní objekty: nadjezd u letiště, podjezd pod Olomouckou, podchod v Černovičkách a násep s nadjezdem nad tramvajovou tratí. Ve stanici byla položena nová kolej č. 7 a upravovalo se zabezpečovací zařízení, na předávacím kolejišti byla vybudována přijímací budova. Celé kolejiště i vlečka byly dobudovány koncem roku 1962, zprovozněna byla dne 3. 10. 1963.

Trasa vlečky nahradila stávající vlečku odbočující z líšeňské trati. Vlečková kolej začíná před bývalým přejezdem ulice Tuřanky (dnes nadjezd). Prochází předávacím kolejištěm, podjíždí další nadjezd (Švédské valy) a vede dále souběžně s tratí. Za lávkou mezi dvěma částmi areálu bývalých kasáren se vlečka odklání vpravo, podjíždí ulici Olomouckou a vstupuje na násep. V něm je těsně před mostem nad dálničním přivaděčem (Ostravská) zachován původní propustek, který je dodnes průchozí. Za mostem přes tramvajovou trať na Stránskou skálu násep mizí. Kolej podjíždí silniční most, kříží chodník a vstupuje branou do areálu. Za spalovnou komunálních odpadů (SAKO) se dělila do několika větví - nejzápadnější vedla k závodní teplárně (Energzet), další vedly do areálu dnešních firem ZKL a Zetor. Vlečkový areál byl - co se týče souhrné délky kolejí - největší v Brně.

Tradičním vývozním artiklem bývaly traktory Zetor. První traktor Zetor 25 byl vyroben v roce 1945 v zábrdovické Zbrojovce. Do líšeňských Závodů přesného strojírenství (ZPS) se výroba traktorů převedla v roce 1952. V roce 1958 se závod přejmenoval na Závody kuličkových ložisek (ZKL). Od roku 1976 byly traktory nosným programem a Zetor se stal názvem podniku. Tři čtvrtiny výroby putovaly do zemí RVHP i zbytku světa. Roku 1986 se název změnil na Agrozet Zetor.

V 90. letech se Zetor dostal do finančních problémů. V roce 2002 vstoupil do společnosti slovenský HTC Holding a změnil strukturu výroby, zaměstnanců i areálu samotného - výsledkem byl návrat k úspěšnému hospodaření a výsledkům. Od roku 1998 funguje v areálu i společnost ZKL Brno s tradiční výrobou širokého sortimentu ložisek. Podniky však vlečku nevyužívaly, v roce 2014 byla proto úředně zrušena. Od roku 2015 začaly koleje ustupovat nové výstavbě. Do dnešních dnů přežívá jen nejzápadnější větev, vedoucí kolem bývalé teplárny. Spojovací kolej do areálu nárazově využívá firma Dopravní stavby Brno pro potřebu vykládky/nakládky tramvajových kolejí v areálu u Podstránské ulice.

Lokomotivy:

Rozsáhlou vlečkovou síť se silným provozem obsluhovalo několik lokomotiv různých řad: prasátko T 211.0510, karkulka T 444.0514, čmelák T 669.1502, pilštyk T 466.0504 a kocour T 448.0800. Po redukci provozu v 90. letech se lokomotivy postupně odprodávaly.

Od roku 2004 obstarávala obsluhu firma Loko Trans s využitím zbývajícího kocoura, případně 740.705 nebo hektora 721.553. V roce 2008 se přestala využívat remíza v Zetoru a zaměstnanci přesídlili do slatinského areálu OHL ŽS, který má Loko Trans částečně pronajat. Obsluhu od té doby prováděla některá lokomotiva z areálu OHL ŽS (to platí i pro současnou obsluhu areálu Dopravních staveb Brno).

Přehled výskytu lokomotiv:

	výroba	na vlečce od–do	poznámka
T 211.0510 / 700.510	1957	1958–1995	původně Závod mieru Bratislava, šrotace 1995
T 444.0514	1963	1964–198?
T 669.1502 / 771.502	1970	1970–2004	odprodej na Slovensko (2005) a do Srbska (2006)
T 466.0504 / 735.504	1979	1979–199?	odprodej ŽOS Nymburk 1999
T 448.0800 / 740.800	1984	1984–????	odprodej Loko Trans 2005

(12/2023)