Vlečky ze Slatiny

úvod | vojenská vlečka | předávací kolejiště | Zetor | Letiště | Sigma | Železniční stavitelství | projekt Řempo | projekty CTPark

• text
• foto
• mapa

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1957) Ústřední sklad dopravního stavebnictví
(1965) Železniční stavitelství Brno, závod 05
(1993) Železniční stavitelství, středisko zásobování a odbytu, provoz Brno-Slatina
(2001) Železniční stavitelství Brno, a.s.
(2015) Brno-Slatina

Rozkazem Ministerstva železnic č. 78 z 3. srpna 1953 byl v Brně zřízen Ústřední sklad dopravního stavebnictví. Místo bylo zvoleno „na zelené louce“ v blízkosti šlapanického zhlaví stanice Brno-Slatina. V prvních návrzích měl být sklad tvořen vlečkou se dvěma kusými kolejemi a dvěma skladišti u koleje vzdálenější od kolejí vlárské dráhy. Vzápětí byla vypracována projektová dokumentace (Železniční stavitelství Brno), dne 23. 3. 1954 proběhlo místní šetření. K datu 31. 8. 1954 bylo vydáno stavební povolení na stavbu vlečky. Ta odbočovala z koleje č. 6 slatinské stanice v km 6,703 směrem ke Šlapanicím. V km 0,144 vlečky následovala výhybka a dále dvě kusé koleje: číslo 1 (vzdálenější od vlárské dráhy) s koncem v km 0,450 vlečky v podobě čelní rampy a kolej č. 2 blíže k Vláře se zarážedlem v km 0,305 vlečky. Na konci koleje č. 1 byla vedle čelní rampy i rampa podélná.

K datu 12. 2. 1957 proběhla předběžná revize vlečky a od 25. února 1957 bylo telegramem povoleno přistavování vagónů na vlečku. Mezi kolejí č. 2 a kolejemi vlárské dráhy směrem ke Šlapanicím měla ještě souběžně vést vlečka Benzinolu, též odbočující z koleje č. 6 poblíž stavědla na šlapanickém zhlaví, ale k její stavbě nakonec nedošlo. Areál skladu se mezitím rozrůstal, skladiště začala vyrůstat i mezi kolejí č. 2 a Vlárou a později (1967–1968) i od koleje č. 1 směrem k městu.

V roce 1959 přibyly u vlečkových kolejí jeřáby pro manipulaci s materiálem – na konci koleje č. 1 a na začátku koleje č. 2. V 80. letech byla mezi koleje č. 1 a 2 instalována kolejová dráha pro velký věžový jeřáb pro manipulaci s materiálem.

Na začátku 90. let byla provedena rekonstrukce kolejového svršku vlečky, brzo nato přibyla odbočná kolej odbočující z vlečkové koleje ještě před vjezdem do vrat areálu (přejezd ulice Slatinka je od té doby dvoukolejný) a vedoucí souběžně s vlárskou dráhou do nové haly na místě baráků ÚVARu (před rokem 1997).

Areál je nadále využíván nástupnickou firmou (v 90. letech ŽS Brno, nyní OHLA ŽS), zbytek areálu (označovaného jako Výrobně-provozní areál Slatina) je pronajímám různým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších je firma Loko Trans, která provozuje, pronajímá a opravuje lokomotivy – díky ní je areál plný lokomotiv, z nichž některé také obsluhovaly vlečku Zetor a vlečky vycházející z jeho předávacího kolejiště.

(10/2022)