Vlečky ze Slatiny

úvod | vojenská vlečka | předávací kolejiště | Zetor | Letiště | Sigma | Železniční stavitelství | projekt Řempo | projekty CTPark

• text
• foto
• mapa

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1957) Ústřední sklad dopravního stavebnictví
(1965) Železniční stavitelství Brno, závod 05
(1993) Železniční stavitelství, středisko zásobování a odbytu, provoz Brno-Slatina
(2001) Železniční stavitelství Brno, a.s.
(2015) Brno-Slatina

Rozkazem Ministerstva železnic č. 78 z 3. srpna 1953 byl v Brně zřízen Ústřední sklad dopravního stavebnictví. Místo bylo zvoleno „na zelené louce“ v blízkosti šlapanického zhlaví stanice Brno-Slatina. V prvních návrzích měl být sklad tvořen vlečkou se dvěma kusými kolejemi a dvěma skladišti u koleje vzdálenější od kolejí vlárské dráhy. Vzápětí byla vypracována projektová dokumentace (Železniční stavitelství Brno), dne 23. 3. 1954 proběhlo místní šetření. K datu 31. 8. 1954 bylo vydáno stavební povolení na stavbu vlečky. Ta odbočovala z koleje č. 6 slatinské stanice v km 6,703 směrem ke Šlapanicím. V km 0,144 vlečky následovala výhybka a dále dvě kusé koleje: číslo 1 (vzdálenější od trati) s koncem v km 0,450 vlečky v podobě čelní rampy a kolej č. 2 blíže k Vláře se zarážedlem v km 0,305 vlečky. Na konci koleje č. 1 byla vedle čelní rampy i rampa podélná.

K datu 12. 2. 1957 proběhla předběžná revize vlečky a od 25. února 1957 bylo telegramem povoleno přistavování vagónů na vlečku. Mezi kolejí č. 2 a tratí směrem ke Šlapanicím měla ještě souběžně vést vlečka Benzinolu, též odbočující z koleje č. 6 poblíž stavědla na šlapanickém zhlaví, ale k její stavbě nakonec nedošlo. Areál skladu se mezitím rozrůstal, skladiště začala vyrůstat i mezi kolejí č. 2 a Vlárou a později (1967–1968) i od koleje č. 1 směrem k městu.

V roce 1959 přibyly u vlečkových kolejí jeřáby pro manipulaci s materiálem – na konci koleje č. 1 a na začátku koleje č. 2.

V roce 1965 byla v areálu zprovozněna vývojová dílna Ústavu vývoje a racionalizace železničního stavebnictví Brno (ÚVAR).

V 80. letech byla mezi koleje č. 1 a 2 instalována kolejová dráha pro velký věžový jeřáb pro manipulaci s materiálem.

Na začátku 90. let byla provedena rekonstrukce kolejového svršku vlečky, brzo nato přibyla odbočná kolej odbočující z vlečkové koleje ještě před vjezdem do vrat areálu (přejezd ulice Slatinka je od té doby dvoukolejný) a vedoucí souběžně s Vlárou do nové haly na místě baráků ÚVARu (před rokem 1997).

Areál je nadále využíván nástupnickou firmou (v 90. letech ŽS Brno, nyní OHLA ŽS), zbytek areálu (označovaného jako Výrobně-provozní areál Slatina) je pronajímám různým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších je firma Loko Trans, která provozuje, pronajímá a opravuje lokomotivy – díky ní je areál plný lokomotiv, z nichž některé také obsluhovaly vlečku Zetor a vlečky vycházející z jeho předávacího kolejiště.

(9/2026)