… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Přerovská trať

Historicky čtvrtá brněnská trať Brno - Přerov s odbočkou Nezamyslice - Olomouc - Šternberk byla otevřena 30. 8. 1869. Tato tzv. Moravskoslezská severní dráha podléhala společnosti KFNB. Trať byla zaústěna do severního nádraží (část dnešního Hlavního nádraží). Její hlavní přínos byl v otevření přímé cesty ostravského uhlí do průmyslového Brna. Trať přicházela do Brna od jihovýchodu, za řekou Svratkou překřížila nadjezdem rosickou dráhu a přimknula se k břeclavské trati.

Protože severní nádraží bylo tou dobou již stísněné, odkoupila KFNB heršpickou výhybnu. Tu následně rozšířila a přestavila na seřaďovací nádraží (přednádraží), dále sem byla přemístěna výtopna. Stavba si vyžádala i rozšíření viaduktu a mostů a položení druhé koleje mezi Horními Heršpicemi a severním nádražím, které bylo také zčásti rozšířeno po zasypání viaduktu.

Na trati byly stanice Tuřany (dnešní Chrlice), Sokolnice (dnešní Sokolnice-Telnice), Křenovice a další a 40 strážních domků (jiný zdroj uvádí dokonce 61 strážních domků a 20 domků ve stanicích). Spolu s následným rozvojem cukrovarů v oblastech přilehlých trati byla trať nazývána „řepná dráha“.

V roce 1927, kdy byla tzv. komárovskou spojkou napojena vlárská trať do Hlavního nádraží, vznikl souběžný úsek přerovské (jižnější) a vlárské (severnější) koleje. Místo jejich odpojení je přibližně v km 3,2 v Komárově.

Při náletu dne 18. 4. 1945 byla zasažena stanice Chrlice, zastávka Holásky a také několik mostů. Trať byla následně nesjízdná – provoz mezi Sokolnicemi a Chrlicemi byl obnoven 6. 8., mezi Chrlicemi a Brnem 29. 9. po opravě chrlického viaduktu.

Na úseku „falešné dvoukolejky“ proběhlo od 60. let 20. století několik úprav, které si vyžádaly zřízení dočasných výhyben:

  • V roce 1966 se zvedaly obě koleje, včetně mostu nad tzv. Etapou (pozdějším nákladním průtahem). Jednokolejný provoz byl řízen z výhybny Kšírova (v km 2,2 - 2,3 nad mostem přes Kšírovu ulici).
  • V roce 1969, kvůli výměně mostní konstrukce nad řekou Svratkou, byla zprovozněna výhybna Svratka (cca v km 2,8 - mezi mostem přes Svratku a mostem přes Hněvkovského ul.).
  • V letech 1978-1982 proběhla kompletní přestavba mostu přes Hněvkovského ulici v Komárově (km 2,9 - 3,0), která si vyžádala otevření výhybny Komárov.

Na výhybně Komárov jsem sloužil jako výpravčí v letech 1979 až 1980 - ne kmenově, ale jako střídač při studiu VŠ jsem tam odsloužil cca 10 směn. Zajímavostí bylo pravidelné zastavování vlaku Os 4009 Brno hl. n. - Přerov na výhybně Komárov z důvodu dovozu oběda pro denního výpravčího a večeře pro nočního výpravčího. Vlak zastavil lokomotivou před budovou výhybny a výpravčí si šel ke strojvedoucímu vyzvednout stravu v zatavených hliníkových obalech. (Jiří Kotrman)

V 90. letech bylo rozhodnuto o elektrizaci trati. Práce v úseku Brno - Nezamyslice byly zahájeny v říjnu 1993. První vlak v elektrické trakcí dojel z Ostravy do Brna dne 30. 6. 1995.

Při stavbě trati byl blízko stanice Chrlice vybudován mohutný čtyřobloukový kamenný viadukt přes silnici a Tuřanský potok. Nejvyšší oblouk byl při náletu dne 18. 4. 1945 poškozen, oprava trvala do 19. 9. 1945. Časem se ovšem začaly projevovat závady. V druhé polovině roku 2003 byla proto provedena demolice klenby a její náhrada železobetonovou.

V květnu 2004 došlo k vážné nehodě, kdy linkový autobus čelně narazil do pilíře železničního mostu u Sokolnic (nadjezdu silnice II/418) a došlo ke zranění 40 osob. Následně byl most přestavěn, včetně úpravy silnice (8–11/2006).

V návaznosti na dopravní nehodu nákladního automobilu na přejezdu ulice Kaštanová v km 6,0 (u bývalé zastávky Brněnské Ivanovice) dne 11. 7. 2014 bylo přistoupeno ke zvýšení jeho bezpečnosti. V červenci 2015 proběhla rekonstrukce a na přejezdu silnice i na souběžném chodníku bylo instalováno nové přejezdové zařízení se závorami.

V roce 2019 proběhla změna traťového zabezpečovacího zařízení mezi Hlavním nádražím a Chrlicemi (aktivace automatického hradla a rozdělení úseku na dva traťové oddíly), při které byly rekonstruovány přejezdy v km 7,1 (polní cesta) a v km 7,4 (ulice Rolencova u bývalé zastávky Holásky).


Použité a doplňující zdroje:
- Leštinský, M. Cukrovarská dráha Brno – Přerov a Nezamyslice – Šternberk. Corona, Praha, 2020.

(12/2023)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.