Komárovská spojka

• text
• foto
• mapa

Když začaly v roce 1887 jezdit do Brna vlaky od Veselí nad Moravou po vlárské dráze, musely po příjezdu na dolní nádraží po úvrati couvat do prostoru horního nádraží po dvoukolejné spojce. Od roku 1900 byly tyto vlaky vedeny nově dvojitou úvratí přes Židenice kvůli přetíženosti dolního nádraží. Ani toto řešení nebylo definitivní, protože úvraťové vedení vlaků vždy přinášelo a přináší problémy.

Proto se usilovně řešila možnost bezúvraťového zaústění vlárské dráhy do horního nádraží. Ještě za monarchie byl vypracován projekt spojky zvané komárovská. První světová válka však odsunula její výstavbu do pozadí a po válce se hospodářství nové republiky jen obtížně rozbíhalo. K vlastní stavbě bylo přistoupeno až počátkem 20. let. Ačkoli 4,5 km dlouhá spojka nevedla (a ani dodnes nevede) hustou městskou zástavbou, vyžádala si z důvodu požadavku mimoúrovňového křížení s ostatními komunikacemi výstavbu mnoha mostů a dlouhého vysokého náspu v rovinatém záplavovém území řek Svratky a Svitavy.

Komárovská spojka byla zprovozněna v noci ze 14. na 15. 5. 1927 (některé prameny uvádějí datum 7. 5. 1927). Spojka vycházela z jižního zhlaví horního nádraží souběžně s přerovskou tratí, s níž zde až do oblasti Komárova tvoří „falešnou“ dvoukolejnou trať. Násep přerovské trati byl rozšířen a byly vystavěny nové mosty. Druhý souběžný ocelový most byl položen přes trať mezi Horními Heršpicemi a dolním nádražím, přes Kšírovu ulici byl k dosavadnímu klenutému mostu Přerovky dostavěn rovněž ocelový most. Přes řeku Svratku byl také vystavěn ocelový příhradový most s horní mostovkou. Přes Hněvkovského ulici v Komárově vedly po dostavbě komárovské spojky dva samostatné souběžné ocelové mosty (je možné, že zde do té doby byl klenutý most tak jako na Kšírově). Následoval most přes staré říční koryto řeky Svitavy a mostek přes polní cestu již v místech, kde se násep nové spojky odděluje od náspu přerovské dráhy. Odtud již vede spojka po samostatném náspu. Přes Svitavu a pobřežní cesty na obou březích byl zbudován příhradový most se spodní mostovkou křížící řeku pod ostrým úhlem. Ocelový most byl vystavěn i přes Mírovou ulici, spojující tehdy Černovice a Komárov.

To se již trať stáčí souběžně se Svitavou a po náspu se blíží k tělesu bývalé vlárské dráhy (dnes nákladního průtahu) v Černovicích. Pravým obloukem se k němu v téměř pravém úhlu přimyká. V oblouku byla vystavěna nová zastávka Brno-Černovice s rozlehlou budovou. Na obou koncích nástupiště byly položeny ocelové mosty - přes ulici Elišky Krásnohorské a Charbulovu. Souběžně s původní vlárskou dráhou, jejíž násep byl v krátkém úseku rozšířen, dorazila spojka k Olomoucké ulici, kde byl vybudován druhý ocelový příhradový most. Při výstavbě spojky zanikla původní černovická zastávka, která ležela při Olomoucké ulici právě v místě náspu. Za mostem komárovská spojka přešla na dosavadní vlárskou dráhu. Takto zaniká černovická odbočka ve své původní podobě. Nyní procházely jejím prostorem tratě židenické spojky i vlárské dráhy (resp. komárovské spojky) ve svých samostatných osách. Mezi Charbulovou a Olomouckou ulicí byla vybudována kolejová spojka, umožňující jízdu z dolního nádraží ke Slatině, která byla ovládána z původní budovy odbočky. Dále byla do vlárské dráhy (resp. komárovské spojky) nově zapojena odbočka k černovickému nádraží BLD, obsluhovaná rovněž z budovy odbočky.

Výstavba nákladního průtahu v 60. letech se komárovské spojky dotkla pouze okrajově a to na mostě přes Olomouckou ulici, který byl nově vybudován pro tři koleje, směrově posunut k východu a ve vyšší niveletě (od mostu přes Charbulovu ulici sem proto spojka stoupá). Roku 1970 zaniklo zdejší propojení tratí stejně jako odbočka k nádraží BLD (1969). Zároveň s průtahem bylo v prostoru zastávky zprovozněno traťové hradlo pro směr do Brna (ovládané z dopravny Brno-Černovice).

V letech 1978-1982 proběhla kompletní přestavba mostu přes Hněvkovského ulici v Komárově, která si vyžádala otevření provizorní výhybny Brno-Komárov, umožňující jednokolejný provoz přes budovaný most pro trasu přerovské dráhy i komárovské spojky. V roce 1990 byla dokončena stavba zcela nového mostu přes trasu Vnějšího průmyslového polookruhu v Černovicích v blízkosti mostu přes Mírovou ulici - jde o příhradový most se spodní mostovkou.

V letech 1995-1996 probíhaly v souvislosti s připravovanou elektrizací vlárské tratě až do Blažovic (resp. Holubic) rozsáhlé opravy mostů komárovské spojky (most přes Mírovou ulici, přes ulici Elišky Krásnohorské i další). Od roku 1996 je trať komárovské spojky elektrizována (trakční stožáry lemovaly násep „dvoukolejky“ od hlavního nádraží do Komárova již od roku 1995, kdy byla dokončena elektrizace přerovské trati).