Černovice

• text
• foto
• mapa

Názvy podle vybraných jízdních řádů:

ČSD:
(1906) Czernowitz bei Brünn
(1918) Černovice u Brna
(1921) Černovice u Brna transit
(1931) Brno-Černovice přechod
(1940) Brünn-Tschernowitz Übergang – Brno-Černovice přechod
(1949) Brno-Černovice

BLD:
(1912) Brünn-Černowitz
(1918) Brno-Černovice
(1940) Brünn-Tschernowitz – Brno-Černovice

Pod názvem Černovice se skrývají následující dopravny a zastávky:

• zastávka a odbočka fungující od zprovoznění vlárské dráhy z dolního nádraží do vzniku nákladního průtahu
• výchozí stanice líšeňské dráhy
• zastávka na komárovské spojce
• současná odbočka, odkud jsou řízeny odbočky Táborská a Slatinská

Zastávka byla zřízena se vznikem vlárské trati roku 1887. Ležela před mostem přes Olomouckou ulici (blíž k dolnímu nádraží) na straně trati dál od města. Budova odbočky stála úhlopříčně přes kolej naproti osobní zastávce. Odbočka a zastávka dohromady tvořily dopravnu Černovice u Brna (obec se stala součástí tehdejšího Velkého Brna až v roce 1919).

V roce 1890 byla otevřena Posvitavská pobřežní dráha, která odbočovala z koleje mezi Černovicemi a Dolním nádražím. Tato odbočka byla později zahrnuta do zabezpečovacího zařízení černovické odbočky.

Roku 1905 byla otevřena místní brněnsko-líšeňská dráha (BLD). Její koncové nádraží Brno-Černovice bylo umístěno mezi Olomouckou ulicí a náspem vlárské dráhy. Na státní síť byla BLD připojena spojovací kolejí odbočující z vlárské dráhy mezi mostem přes Olomouckou ulici a výhybkou odbočující židenické spojky. Místní dráhu pak vlárská trať přecházela u židovského hřbitova novým ocelovým mostem.

Černovické nádraží BLD mělo tři dopravní koleje, vodárnu a výtopnu. Postupně se rozšířilo např. o skladiště, pilu nebo silniční mostní váhu. V říjnu 1942 byla do černovického nádraží napojena tramvajová trať z Olomoucké ulice - místní dráha byla následně elektrizována a začleněna do sítě pouliční elektrické dráhy. S poklesem nákladní přepravy na líšeňské dráze ztrácí černovické nádraží význam a jeho provoz dne 30. 6. 1969 končí. Staniční budova s přístavbou (dnes již nepoužívanou měnírnou DPMB) stojí dodnes.

Tvář černovické dopravny změnila výstavba komárovské spojky, zprovozněné roku 1927. Ačkoliv by se logicky mohlo zdát, že násep spojky byl „přilepen“ k vlárské dráze z východní strany, opak byl pravdou: kolej spojky byla napojena do trasy vlárské dráhy v prostoru zastávky. A vlárská dráha, resp. židenická spojka, byla přeložena na nový násep přisypaný ze západní strany se zbrusu novým příhradovým mostem.

Původní zastávka zůstála zprvu beze změny a teprve po nějaké době bylo vybudováno nové nástupiště mezi ulicemi Charbulovou a Elišky Krásnohorské (v současné poloze), včetně nového přístupu od Charbulovy ulice a nové budovy zastávky (s výdejnou jízdenek, čekárnou a záchody). Původní nástupiště mezi Charbulovou a Olomouckou bylo však i nadále zčásti využíváno a opuštěno začátkem 60. let.

Odbočka obdržela nové stavědlo naproti (přes koleje) stávajícímu strážnímu domku vlárské dráhy. (Stavědlo bylo zbořeno při výstavbě nákladního průtahu). Stavědlovou věž obdržel také původní strážní domek u řeky Svitavy, odkud se obsluhovala odbočka posvitavské dráhy. Stavědlo neslo označení A. Domek byl zbořen koncem roku 2005.

Od roku 1930 byla pak dopravna včetně zastávky uváděna jako Brno-Černovice přechod.

V září 1944 zprovozněním tzv. černovické spojky, umožňující přímé jízdy mezi Židenicemi a Slatinou, byl v Černovicích vytvořen plnohodnotný triangl, který se někdy využíval i k obracení parních lokomotiv.

Při stavbě nákladního průtahu (1969) došlo k následujícím změnám: zrušila se odbočka na posvitavské vlečky a k již bývalému černovickému nádraží líšeňské dráhy a změnou konfigurace kolejiště bylo zrušeno přímé kolejové spojení mezi Dolním nádražím a Slatinou. Tím zanikl plnohodnotný triangl, na kterém se již nedá otočit kolejové vozidlo. Odbočka Brno-Černovice přechod byla tedy zrušena, původní domek dopravny stojí dodnes. Na i nadále jednokolejné „vlárské“ straně už neúplného trianglu byla vystavěna nová budova dopravny Odb Brno-Černovice, která od té doby dálkově ovládá dvě odbočky - Odb Táborská a Odb Slatinská. I nadále bylo v prostoru zastávky za nástupištěm ve směru na hlavní nádraží odjezdové návěstidlo „LB“ z Odb Brno-Černovice. Toto řešení umožňovalo s vlakem od Slatiny vjet k nástupišti a uvolnit zhlaví odbočky, i když předchozí vlak ještě nedojel na hlavní nádraží. Toto odjezdové návěstidlo bylo zrušeno v souvislosti se stavbou a aktivací nového TZZ v roce 2019.

Přibližně od roku 1981 je zastávka, doposud hojně využívaná zaměstnanci okolních strojírenských firem, vedena jako neobsazená a vandalové postupně demolují interiér čekárny i služební místnosti. V první polovině 90. let byla budova přestavena do dnešní podoby, její prostory byly uzavřeny a cestujícím slouží pouze jednoduchý přístřešek na stěně budovy. V budově má sídlo soukromá firma.

Od roku 2003 je dosavadní Odb Táborská přejmenována na Odb Brno-Černovice, zhlaví Táborská a dosavadní Odb Slatinská je přejmenována na Odb Brno-Černovice.

Zabezpečovací zařízení:

Po výstavbě komárovské spojky byla situace následující: ze strany od Hlavního nádraží bylo vjezdové návěstidlo s předvěsí, totéž od Slatiny. Ve směru od Židenic bylo poslední návěstidlo odjezdové z výhybny Židenice. Ve směru od Dolního nádraží bylo návěstidlo s předvěstí.

V 50. letech byla návěstidla vyměněna za světelná typu ESP (Elektrosignál Praha). Navíc bylo nově instalováno návěstidlo na odjezdu ze zastávky směrem na Hlavní nádraží.

Při výstavbě nákladního průtahu byla Odb Brno-Černovice vybavena RZZ cestového systému se světelnými návěstidly a elektromotorickými přestavníky. V přilehlých mezistaničních úsecích je následující TZZ:

• k Dolnímu nádraží (nákladní průtah): trojznakový jednosměrný automatický blok s traťovými souhlasy
• k židenické odbočce (židenická spojka): trojznakový obousměrný automatický blok s traťovými souhlasy
• ke Slatině (vlárská trať): trojznakový obousměrný automatický blok typu AB 3-74 s traťovými souhlasy
• k Hlavnímu nádraží (komárovská spojka): Byl zde reléový poloautomatický blok typu AŽD 71 s traťovým souhlasem. Po skončení dlouhodobé výluky na Hlavním nádraží a tohoto úseku zde byl k 15. 12. 2019 aktivován trojznakový obousměrný automatický blok typu ABE-1 s traťovými souhlasy. Jsou zde v obou směrech čtyři traťové oddíly.

SZZ a TZZ jsou na sobě závislá.

Černovická odbočka je řízena výpravčím, který má stanoviště v budově u koleje komárovské spojky. Obsluhu výhybek a návěstidel provádí z ovládacího pultu RZZ. RZZ zde bylo aktivováno v roce 1970 a generální opravou prošlo v roce 1989.

(3/2021)