… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Nákladní průtah

Současně s elektrizací druhého hlavního tahu (Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Bratislava) vyvstala nutnost vybudování kapacitního dvoukolejného nákladního průtahu Brnem mezi Horními Heršpicemi a Židenicemi. Tato náročná stavba byla zahájena začátkem roku 1966. Zahrnovala mimo jiné úpravy kolejiště stanice Horní Heršpice, vybudování tříkolejného nákladiště Nový jih, přestavbu severního zhlaví Dolního nádraží, zrušení spojky na Hlavní nádraží, vybudování nových mostních staveb, přestavbu kolejiště černovické odbočky (spojení nebylo neobnoveno, dřívější triangl tedy zanikl) a Židenic a změnu místa napojení posvitavských vleček.

Průtah smazal původní podobu vlárské tratě z 19. století v úseku mezi Dolním nádražím a Černovicemi - byla zvýšena niveleta náspu a vybudovány nové mosty. Při stavbě průtahu zanikly mosty přes původní koryto Svitavy a přes původní větev vlečky do Škrobáren. Dnešní vlečkovou kolej a řeku Svitavu překonávají koleje průtahu po novém mostě. Dne 10. 1. 1969 byla zrušena odbočka na posvitavské vlečky (Odb Křenová). Protože ani napojení od Hlavního nádraží (na Radlase) už neexistovalo, bylo propojení posvitavských vleček vyřešeno stavbou mostu přes Svitavu poblíž bývalého nákladiště v Židenicích. Dne 30. 6. 1969 pak bylo zrušeno napojení bývalého černovického nádraží líšeňské dráhy. Přes Olomouckou ulici je vybudován nový mohutný tříkolejný most - dvě koleje pro průtah a jedna pro vlárskou dráhu. Ke dni 23. 5. 1970 je zrušeno kolejové propojení mezi průtahem a Vlárou - zaniká tak možnost jízdy z Dolního nádraží dále na Kyjov. Odbočka Brno-Černovice přechod byla ve stávající podobě zrušena, domek dopravny však stojí dodnes. Na i nadále jednokolejné „vlárské“ straně trianglu je vystavěna nová budova dopravny Odb Brno-Černovice (která od té doby dálkově ovládá dvě odbočky - Táborskou a Slatinskou).

Zcela přestavěna je i válečná spojka umožňující jízdu ze Židenic do Slatiny (zvýšení nivelety a zdvoukolejnění), která se do trasy průtahu napojuje na mostě přes Táborskou ulici v odbočce Táborská (od roku 2003 je Odb Táborská přejmenována na Odb Brno-Černovice, zhlaví Táborská). Stejnými úpravami prochází i trasa židenické spojky v úseku od Olomoucké ulice k Židenicím. Na všech stranách černovického trianglu dochází i ke směrovým posunům kolejí (až o desítky metrů, hlavně v prostoru mostu přes Olomouckou ulici). V rámci výstavby průtahu byly vystavěny tyto nové mosty (nahrazující původní): Plotní, Dornych, Ponávka, Masná, Svitava, Charbulova, Olomoucká, Nezamyslova a Táborská.

Práce byly zahájeny v roce 1966, celý nákladní průtah včetně trianglu byl zprovozněn 15. 12. 1970 a 15. 3. 1971 byl zahájen dvoukolejný provoz. Nákladní průtah byl zároveň elektrizován (úsek Horní Heršpice - Židenice) - elektrický provoz byl zahájen k 30. 10. 1971. Zároveň byl spuštěn autoblok.

Celá stavba byla první etapou přestavby „Železničního uzlu Brno“ v podobě, ve které byla navržena v generálním řešení v roce 1966. Jedním z dalších kroků bylo vybudování kontejnerového terminálu a železniční stanice Brno jih - tento krok byl realizován v roce 1976. Byla tak vytvořena trasa pro nákladní vlaky, projíždějící Brnem mezi Maloměřicemi a Jihem.

Další krok přestavby se uskutečnil v letech 2007-2010, kdy proběhla rozsáhlá přestavba heršpické stanice. V rámci této akce bylo zrušeno kolejové spojení mezi Dolním nádražím a Horními Heršpicemi. Nový úsek nákladního průtahu vede kolem heršpické stanice.

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.