… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky z Dolního nádraží

úvod | Vaňkovka ad. | Výstaviště | nákladový obvod | Moragro ad. | Feramo ad. | Kovošrot ad. | nákladiště Nový jih

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1957) Park kultury a oddechu Brno (PKO)
(1959) Brněnské výstaviště, zařízení MNV Brno
(1964) Brněnské veletrhy a výstavy, podnik pro pořádání veletrhů a výstav


Výstavní areál v okolí bývalého Bauerova cukrovaru v Pisárkách začal vyrůstat v druhé polovině 20. let 20. století. Při jeho stavbě mohlo být využito torza již nepoužívané vlečky pouliční dráhy do cukrovaru, ale ta již v této době končila před Rybářskou ulicí, chyběl most přes mlýnský náhon. Při vlastní Výstavě soudobé kultury v roce 1928 nebyla vystavována klasická železniční vozidla.

V 50. letech bylo rozhodnuto o zmrtvýchvstání výstaviště a pořádání velkolepých výstav. Již na první výstavě v roce 1955 byly představeny i velké traťové lokomotivy. Jejich cesta brněnskými ulicemi na podvalnících za tahači byla často dost krkolomná, a protože se zároveň připravovala výstavba nových pavilonů, byla potřeba vlečkového napojení na pořadu dne.

Realizační projekt vlečky s výmluvným názvem „III. strojírenská výstava v Brně – vlečka“ spatřil světlo světa na jaře roku 1957 a vzápětí začala stavba. Byla rozdělena na dvě etapy – mezi dolním nádražím a Křížovou ulicí a od Křížové ulice dále na výstaviště.

Vlečka se napojovala na stávající kolej č. 45 (později 145) lokomotivního depa dolního nádraží. Na výhybku navazoval oblouk, do protisměru se odpojovala krátká odvratná kolej (č. 1a), následoval přejezd přeložené polní cesty a brána v oplocení depa, dále osvětlené tříkolejné předávací kolejiště na nábřeží řeky Svratky. U zhlaví blíže k železničnímu nadjezdu vzniklo trvale neobsazené výhybkářské stanoviště (km 0,500 – označení V). Následně vlečková kolej (se žlábkovými kolejnicemi) směřovala pod železniční trať – využila existující klenutý podjezd. A po nábřeží řeky směřovala ke křižovatce s ulicí Nové sady. Ulice Poříčí v úseku mezi železničním mostem a Novými sady byla v souvislosti se stavbou vlečky přestavěna, pod mostní oblouk s vlečkovou kolejí byla směrována vozidla se výškou větší než 4 metry. Ulice Opuštěná směrem k Zvonařce v tuto dobu ještě neexistovala. Od křižovatky s Novými sady směrem ke křižovatce s Křížovou ulicí vedla vlečková kolej v ose rozšířené ulice Poříčí. V křižovatce s Křížovou ulicí vlečková kolej křižuje dvoukolejnou tramvajovou trať.

Pokračování vlečky od křižovatky s ulicí Křížovou dále na západ si opět vyžádalo přestavbu (rozšíření) nábřežní komunikace Poříčí – vedle demolic několika objektů musela být snesena i stávající vlečka pouličních drah do smaltovny a pokračování tramvajové koleje k tzv. blatné jámě, včetně trolejového vedení. Tento kolejový úsek pouliční dráhy byl torzem původní vlečky do Bauerova cukrovaru. Kolej v oblouku z Křížové ulice (napojení vlečky do smaltovny na tramvajovou síť) zůstala zachována, ale do nové vlečky výstaviště nebyla napojena výhybkou. V prostoru dnešního hotelu Voroněž se vlečková kolej odklonila od řeky a obloukem se prosmýkla mezi továrními objekty kosárny a družstva Rohoplast. Přes koryto mlýnského náhonu bylo nutné vybudovat železobetonový most (v km 2,318). Pak již následoval vjezd do areálu výstaviště (ulice Křížkovského vznikla později) – brána dostala číslo 3. Zde se příjezdová kolej rozvětvila na dvě koleje, které v dlouhém oblouku obkroužily průmyslový palác (pavilon A) a byly kuse ukončeny u výstavní třídy od vchodu směrem k pavilonu G (km 2,906). Před zarážedly byla mezi kolejemi rampa, přibližně v polovině oblouku pak mezikolejová spojka. Z jedné z kolejí úvratí odbočovala kusá kolej do prostoru budoucího pavilonu B. Koleje v areálu jsou žlábkové, ve vozovce (původně z žulových kostek), výhybky mají pružinové přestavníky, obsluhované místně otočením šroubu přestavovací tyčí.

Protože se blížil termín výstavy, byla vlečka dokončena v předstihu před rozšířením Poříčí v celé délce. Nebyla ani zprovozněna požadovaná světelná signalizace na křižovatkách se Švancarovou ulicí (dnes Novými sady v km 0,951) a s Křížovou (km 1,571). Světelná signalizace byla namontována až v dalších letech, navíc v roce 1959 přibylo křížení s ulicí Křížkovského (v km 2,438 – rovněž s dodatečně doplněnou světelnou signalizací). Signalizaci včetně houkačky zapínala četa vlečkového vlaku v ovládacích skříních poblíž přejezdu.

Provizorní (zkušební) provoz na vlečce byl zahájen 20. 7. 1957 dle telegramu správy Bratislavské dráhy (první technická revize proběhla 16. 7. 1957). V srpnu se již navážely exponáty. Zátěž se předávala na předávacím kolejišti, kolej č. 2 sloužila k předávce od ČSD, kolej č. 3 z výstaviště na ČSD a kolej č. 1 byla objízdná. Dále po vlečce směrem k výstavišti již jezdila lokomotiva vlečkaře. Dnem 12. 12. 1964 je datován souhlas k zahájení trvalého provozu.

Již v roce 1965 byla jako vlečková zmiňována lokomotiva T 211.0754, která zde jezdila až do konce pravidelného provozu vlečky. V mimopracovní době se odstavovala na montážní jámě na konci kusé koleje v pavilonu B. Po dobu její opravy si BVV zapůjčovaly lokomotivu od jiného vlečkaře či loko ČSD.

Vlečka sice byla primárně využívána pro přepravu exponátů a materiálu pro tvorbu výstavních expozic (a zpočátku i stavebního materiálu pro budování nových pavilónů), poměrně brzo však začaly volný prostor výstaviště využívat i externí podniky pro dovoz zboží a surovin. Po Poříčí brzo začaly jezdit dlouhé nákladní vlaky. Služeb vlečky využívala například Mototechna pro návoz a skládání nových automobilů. Podél vlečkových kolejí bylo možné vidět nejrůznější provizorní dřevěné rampy pro vykládku, které však bylo nutné na dobu konání podzimního veletrhu odstranit.

V druhé polovině 60. let byly prováděny stavební změny na výstavišti – v roce 1966 proběhla přestavba rampy na konci kusých kolejí (po zkrácení jedné z kolejí byla možná vykládka i z čela vagónů). Vzápětí byla zprovozněna zbrusu nová, 300 metrů dlouhá kusé kolej (dobové č. 7) – odbočovala poblíž pavilonu C, obloukem zamířila mezi tehdejší pavilony NORDSTAHL a F, podél kterého vedla až na prostranství u pavilonu Z (doložena počátkem roku 1969).

V souvislosti s nemožností vykládání nových tramvají T3 a K2 na postupně rušeném čenovickém nádraží líšeňské dráhy byla v roce 1967 urychleně vložena výhybka mezi zachovaný oblouk z Křížové ulice a vlečku BVV, čímž získal DPMB nové napojení na železniční síť. Bylo využíváno zejména pro dovoz nových tramvají (z výstaviště nová vozidla tahalo nákladní auto či autojeřáb DPMB) a zpočátku i pro dovoz materiálu pro vrchní stavbu (do zprovoznění nové vlečky v Králově Poli). DPMB byl uváděn jako spoluuživatel vlečky. Spoluuživatelem vlečky BVV byly v tuto dobu i Dopravní stavby Olomouc (DSO), které využívaly k vykládce kusou odvratnou kolej u předávacího kolejiště na nábřeží Svratky. Na výstavišti se pak skládaly i mnohé kolejové exponáty vznikající expozice historie MHD Technického muzea v Brně – a odtud mířily do Líšně buď na podvalníku za tahačem, nebo po kolejích za nákladním automobilem.

Již v roce 1971 fungovala na křižovatce s Novými sady (Švancarovou/Renneskou) klasická světelná signalizace, výstražníky byly odstraněny. Podobný postup byl brzo poté zvolen i na křižovatce s Křížovou ulicí.

V souvislosti se stavbou hotelu B (později Voroněž – v provozu od roku 1979) zmizely v 70. letech původní tovární objekty v prostoru oblouku vlečky mezi Poříčím a Křížkovského ulicí. Ještě dříve byl kanalizován mlýnský náhon a vlečkový most zanikl. A v roce 1987 vyrostla v těsné blízkosti vlečky budova ve své době vyhlášené restaurace Moravská chalupa. Na konci 70. let vznikla na Poříčí další důležitá křižovatka – pro napojení nové ulice Ernsta Thälmanna (Heršpická) překlenul Svratku nový most. Vlečka procházela i přes tuto křižovatku, která byla opatřena standardní světelnou signalizací. V 90. letech byl znemožněn průjezd vysokých automobilů pod mostním obloukem břeclavské trati a v tomto úseku jsou nyní vignolové kolejnice.

V roce 1989 byly po vlečce dopravovány kolejové exponáty pro velkolepou výstavu ke 150 letům železnice v Československu.

Již v 80. letech využívání vlečky ostatními podniky začalo slábnout, v průběhu 90. let zaniklo zcela. DPMB přestal služeb výstaviště využívat hned po roce 1990. I nadále se po vlečce vozily exponáty pro podzimní mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), postupně se to však redukovalo pouze na exponáty kolejové. Po roce 2000 však začal trend specializace výstavnictví, což se postupně projevilo i na železniční části MSV. První ročník specializovaného veletrhu Transport a logistika se konal v roce 2001 a tento veletrh se konal každé dva roky. V letech bez tohoto veletrhu se však počet vystavovaných železničních vozidel blížil nule. A oproti předchozím letům, a to třeba i devadesátým, radikálně poklesl počet vozidel i na tom specializovaném. V roce 2012 svitla naděje v podobě plánu na konání středoevropského dopravního veletrhu, která však vzápětí pohasla. Na výstaviště občas zamířila jako poutač některá z nevšedních tramvají DPMB či TMB (po ulici Poříčí za tahačem).

Na druhou stranu se však začalo využívat výjimečnosti vedení vlečky přímo uličním profilem a na výstaviště pod nejrůznějšími záminkami mířily vlaky plné dychtivých zájemců. Premiérou byla asi jízda parní lokomotivy 354.1217 se soupravou v říjnu 1999, která však skončila vykolejením na předávacím kolejišti. Vrcholem zvláštních vlaků s cestujícími byl asi speciální rychlík pro fanoušky brněnského hokejového klubu Kometa, jehož jízda začínala přímo u domovské haly klubu u křižovatky Nových sadů a Poříčí na konci roku 2017. Bohužel následující pandemie koronaviru výrazně omezila veškeré společenské aktivity a počet zvláštních vlaků na vlečce výstaviště výrazně poklesl.

Ve 21. století prošlo vlečkové kolejiště v areálu výstaviště poměrně zásadními změnami – v letech 1999–2000 probíhala výstavba nového pavilonu V, která znamenala zánik rampy na konci obou kusých kolejí kolem pavilonu A a také jejich zásadní zkrácení. Náhradou za ně byla jednak zdvoukolejněna trasa k pavilonu F (s novou mezikolejovou spojkou) a jednak vznikla krátká kusá kolej v kosém směru k novému pavilonu V. Již v roce 2003 však začala výstavba nového pavilonu F (na místě původního F a pavilonu NORDSTAHL), a dvě koleje vedoucí dosud podél něj byly citelně zkráceny a ukončeny v parčíku, posunuta (a otočena) byla i mezikolejová spojka (vše zadlážděno zámkovou dlažbou). V blíže neurčené době po roce 2000 byla snesena kusá odvratná kolej poblíž odbočné výhybky v depu, minulostí je samozřejmě i její využívání DSO.



Lokomotivy:

Na vlečce BVV se v průběhu času vystřídala řada lokomotiv, ať už se jednalo o prasátka (T211.0754, T211.0725, T212.0024, T212.0059, 701.704), hektora T 435.0069 nebo rosničku T 334.0080. V roce 1993 se jako stálá sestava uváděla dvojice T 212 + T 435.



Přehled zvláštních a nostalgických jízd po vlečce BVV:

datum popis loko
1999 4. 10. 1999 (první jízda s cestujícími po vlečce?) 354.1217
2000 ???
2001 7. 3. 2001 veletrh Salima 498.022
2002 8. 3. 2002 veletrh Salima 498.022
20. 9. 2002 Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) T478.1001
2003 15. – 19. 9. 2003 MSV 750.118
4. 11. 2003 veletrh Rehaprotex (Vlak plný úsměvů) 754.045
2004 10. 1. 2004 veletrh GO 750.143
20. – 24. 4. 2004 Stavební veletrhy ???
20. – 24. 9. 2004 MSV ???
1. 9. – 3. 10. 2004 výstava díla Otakara Diblíka (před FA VUT, Poříčí 5) 230.001 + T478.1001
2005 13. – 15. 1. 2005 veletrh GO 354.1217
4. 7. 2005 Šotoušská dovolená T478.1001 + VT57 (Railtrans)
13. 9. 2005 veletrh HospiMedica (Vlak plný úsměvů) 754.045
3. – 7. 10. 2005 MSV ???
2006 12. – 15. 1. 2006 veletrh GO 433.001
31. 8. 2006 návoz na koncert Čechomoru na Výstavišti 740.898
18. – 22. 9. 2006 MSV ???
24. 10. 2006 veletrh HospiMedica (Vlak plný úsměvů) ???
2007 21. 1. 2007 91. setkání KŽC a VČS v Židlochovicích 820.113
22. 9. 2007 20 let restaurace Moravská chalupa Caroline
1. – 5. 10. 2007 MSV 498.022 + T478.1001
2008 31. 3. 2008 přeprava tramvaje Škoda 13T (č. 1902) Unimog (č. 5297)
15. – 19. 9. 2008 MSV 498.022
21. 10. 2008 veletrh Medical Fair (Vlak plný úsměvů) 749.039
2009 14. – 18. 9. 2009 MSV ???
20. 10. 2009 veletrh Medical Fair (Vlak plný úsměvů) ???
2010 13. – 17. 9. 2010 MSV ???
2011 3. – 7. 10. 2011 MSV ???
2012 10. – 14. 9. 2012 MSV ???
2013 22. 6. 2013 veletrh MODELLBRNO 2013 213.901
2014 ???
2015 ???
2016 ???
2017 24. 6. 2017 festival Brno město uprostřed Evropy (BMUE) 433.001
19. 9. 2017 veletrh Rehaprotex (Vlak plný úsměvů) 750.712
21. 10. 2017 festival Moravský podzim 213.901
22. 12. 2017 Kometa Expres z Prahy-Libně 754.012 + 750.709 + 380.017 + 750.711
2018 28. 6. 2018 Prezidentský vlak (oslavy 100 let ČSR) ???
1. – 5. 10. 2018 MSV + výstava 100RIES M260.001
20. 10. 2018 ??? 820.113
2019 5. – 6. 6. 2019 veletrh Urbis Smart City 721.519 + 850.044
29. 10. – 1. 11. 2019 veletrh Rehaprotex (Vlak plný úsměvů) 750.712 + 661.004
7. 12. 2019 Mikulášský vlak (Aliance drážního provozu) 213.901
2020 ???
2021 18. 9. 2021 Festival mezinárodního vzdělávání 749.251
25. 9. 2021 soukromá jízda SŽ 213.901
5. – 8. 10. 2021 veletrh Rehaprotex (Vlak plný úsměvů) ???
2022 7. – 9. 6. 2022 Rail Business Days 744.120 + TGV PSE (č. 16) + 714.028

(9/2022)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.