>
        Brno, Nádraží, Koleje... BRŇÁK      O WEBUŽELEZNIČNÍ SÍŤPROVOZ

[rozbalit menu | sbalit menu]


Třebovská trať

Stavba třebovské trati byla symbolicky zahájena mezi Maloměřicemi a Obřany v listopadu 1843. Úsek Brno - Maloměřice se začal stavět v létě 1847, koleje se kladly od roku 1848. Brněnské nádraží bylo přestavěno - původní budova KFNB byla zbourána a nahrazena novou budovou situovanou podél kolejí. Obě části takto vzniklého „dvojnádraží“ na sebe navazovaly a umožňovaly společný průjezd. Trať byla otevřena 1. 1. 1849, vzhledem k politické situaci revolučního roku 1848 však bez jakýchkoliv oslav. Trať byla tehdy nazývána „spojovací“ - navazovala totiž v České Třebové na trať Olomouc - Praha zprovozněnou roku 1845 Společností státní dráhy (Staatseisenbahn Gesellschaft aneb StEG, lidově Štég).

Nejnáročnějším úsekem stavby byl úsek Maloměřice - Blansko, kde bylo na délce 16 km vyraženo 10 tunelů (jedenáctý Muzlovský u Březové nad Svitavou), devětkrát byla přemostěna řeka Svitava (došlo i k překládkám koryta) a bylo nutno postavit několik kilometrů opěrných a zárubních zdí. Tunely měly souhrnnou délku přes 1,7 km a byly již prozíravě stavěny dvoukolejně, stejně jako spodní stavba trati.

Provoz byl zahájen s následujícími stanicemi: Adamov, Blansko, Rájec, Skalice, Letovice, Březová a Svitavy. Kolem trati bylo postaveno 78 strážních domků (z toho 24 v úseku Brno-Blansko) a 41 signálních budek.

Trať brzy nabyla takového významu, že zastínila svým provozem úsek trati z České Třebové do Olomouce. Její provoz byl svěřen společnosti KFNB, roku 1850 provoz přebírá stát. Špatná finanční situace si však vynutila změnu a trať byla roku 1855 odprodána Společnosti státní dráhy. V letech 1868-1869 se pokládala druhá kolej a rozšiřovaly se některé stanice (například Adamov).


změna staničení

Význam trati stoupl po roce 1870, kdy byla postavena trať z Brna do Vídně přes Střelice. StEG tak získal souvislou spojnici s Vídní a propojení přes celou monarchii do Děčína přes Vídeň a Budapešť až k tehdejším rumunským hranicím. Zároveň bylo sjednoceno staničení - na severním nádraží navázalo na střelickou trať, která sem byla přivedena spojkou z rosického nádraží.

V roce 1909 došlo k zestátnění StEGu a tím také celé třebovské trati. V letech 1910-1911 následovala obnova tratě spojená s rozšiřováním kolejišť ve stanicích a budováním nového staničního a traťového zabezpečovacího zařízení. Význam trati neklesl ani po roce 1918, neboť se stala stala spojnicí Prahy s Bratislavou.

Po druhé světové válce byl nejvíce poškozen úsek Brno - Adamov, kde bylo zničeno sedm mostů. V roce 1947 byla zprovozněna budova zastávky v Bílovicích ve směru od Brna a byla zřízena zastávka v Adamově. V poválečném období odlehčila třebovské trati nově postavená trať z Brna do Havlíčkova Brodu, která byla v roce 1966 elektrizována a během dalších let na ni přešla většina tranzitní dopravy, včetně expresních vlaků. Změnila se také nádraží na obou koncích trati. V Brně-Maloměřicích i v České Třebové vyrostly moderní seřaďovací stanice doplněné dalšími provozními zařízeními.

Při stavbě maloměřického nádraží byl úsek trati Židenice - Odb Hády přeložen o několik set metrů východněji. Při této změně trasy zanikla zastávka Obřany. Část původního kolejiště je zachována v podobě vlečky maloměřické cementárny.

Ve 2. polovině 20. století proběhlo na trati několik rozsáhlých stavebních akcí:

Poválečná rekonstrukce mostů a tunelů

  • 1947-1948 ... rekonstrukce tunelu I
  • 1948 ... rekonstrukce tunelu II
  • 1948-1950 ... rekonstrukce tunelu III
  • 1950 ... rekonstrukce tunelu IV
  • 1951-1952 ... rekonstrukce tunelu IX

Příprava na elektrizaci - zvětšování průjezdného profilu tunelů

  • 1957-1958 ... rekonstrukce tunelu II
  • 1962-1965 ... rekonstrukce tunelů IX a X
  • 1966-1971 ... rekonstrukce tunelů III a IV
  • 1972-1974 ... snesení tunelu V
  • 1975-1982 ... rekonstrukce tunelu VII
  • 1982-1985 ... snesení tunelu VI
  • 1988-1992 ... stavba nového tunelu VIIIa
  • 1992-1996 ... rekonstrukce tunelů I a II
  • 1994-1997 ... rekonstrukce tunelu VIII

Při úpravách profilu byly (s výjimkou tunelu VIII) odstraněny původní portály.

V úseku Brno - Adamov byl začátkem 70. let spuštěn automatický blok. Postupně byly také jednotlivé stanice na trati vybaveny světelnými návěstidly - poslední mechanická návěstidla byla snesena v Rájci-Jestřebí v polovině 70. let.

Velkou změnu přineslo rozhodnutí z roku 1994 o napojení České republiky na Evropskou železniční expresní síť vybudováním železničních koridorů. Trať Česká Třebová - Brno byla zahrnuta do trasy I. koridoru (Děčín - Břeclav). V úseku Skalice nad Svitavou (včetně) - Maloměřice (mimo) probíhaly práce v období 11. 3. 1996 - 30. 6. 1998. Elektrizace byla provedena až do Židenic, kde navázala na úsek Židenice - Modřice, který byl elektrizován již 19. 5. 1967. Byly zřízeny napájecí stanice v Blansku a Svitavách a spínací stanice v Maloměřicích a Letovicích. V úseku Opatov - Svitavy se nachází styk dvou napěťových soustav. Maximální rychlost ve jmenovaném úseku je 120 - 140 km/h (místy 70 km/h). Došlo tu k opravě 36 mostů, 12 propustků a bylo vyměněno 9 přejezdů. Okolo tratě bylo vybudováno 5 km opěrných zdí, vzniklo přes 5 km nových nástupišť, byla zastřešena nástupiště v Blansku a Skalici nad Svitavou. Byl sanován tunel I (1996-1998) a vyměněn ocelový most u Babic nad Svitavou. Během těchto náročných prací došlo k výlukám obou traťových kolejí současně. Stalo se tak v úsecích Adamov - Blansko (25. 3. 1996 - 15. 10. 1996) a Brno - Adamov (25. 3. 1996 - 15. 12. 1996). Ve výsledku byly všechny stanice vybaveny moderním zabezpečovacím zařízením řízeným počítačem. První vlak tažený elektrickou lokomotivou zde projel 21. 1. 1999, pravidelný elektrický provoz byl zahájen 24. 1. 1999. Se stavbou koridoru a elektrizací zanikl původní ráz trati a zmizelo velké množství drážních staveb.

V roce 2015 proběhla modernizace úseku Židenice – Maloměřice (Hády). Akce zahrnovala sanaci spodku (včetně rekonstrukce mostů přes ulice Markéty Kuncové a Karlova) a obnovu svršku.


(3/2020)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).