Napojení pouliční dráhy na železnici

úvod | napojení na železnici | Poříčí | Hlinky | Hybešova | Hrnčířská a Kotlářská | Šumavská a Domažlická

• text
• foto
• mapa

Aby mohly lokomotivy tramvajové společnosti BLEG rozvážet po Brně vagóny na jednotlivé vlečky, musely se železniční vozy napřed na síť pouliční dráhy vůbec dostat. V prostoru dnešního Hlavního nádraží existovaly dvě takové spojky.

Spojka na Benešově ulici

Spojka mezi kolejištěm nádraží StEG a dnešní Benešovou ulicí (před domem číslo 8) byla plánována hned při zavedení parní tramvaje v roce 1884. Oficiální pochůzka proběhla 9. 5. 1887. Následně byla spojka položena a v srpnu a září 1887 proběhly zkušební jízdy, při nichž bylo do prostoru oděvního skladiště na dnešní Štefánikově ulici dopraveno několik desítek vagónů (velmi důležitým vlečkařem BLEG se totiž měl stát vojenský erár, ale k tomu nakonec nedošlo). Propojení bylo schváleno Generální inspekcí rakouských drah až ke konci roku 1887 a teprve pak mohly železniční vozy na síť BLEG. Elektrizace proběhla v roce 1908.

V letech 1884–1887 se drážní vozidla pro parní tramvaj dostávala na síť pouličních drah provizorním, zatím ne přesně doloženým způsobem.

Spojka byla zrušena dne 29. 2. 1940. Obsluha předávacího kolejiště (označovaného jako kolejiště E) byla předána parní trakci ČMD.

Spojka na Nádražní ulici

Druhé napojení na železnici bylo zprovozněno 7. 5. 1906. Spojka směřovala z dnešní Nádražní ulice (z prostoru dnešních tramvajových zastávek Nové sady) obloukem do tehdejšího nákladového nádraží KFNB v prostoru dnešního 6. nástupiště. V roce 1912 byla spojka elektrizována.

Napojení bylo využíváno do roku 1957, následně sloužilo k odstavování služebních vozů vrchní stavby DPMB. Kolej byla snesena před rekonstrukcí Nádražní ulice, která proběhla v roce 1966.

Použité a doplňující zdroje:
- 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (Dopravní vydavatelství Wolf, 2000)
- Pamětní kniha dopravního úřadu Brno (Národní archiv, fond 814, inv. č. 109)

(10/2020)