… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky na ulici Hlinky

úvod | napojení na železnici | Poříčí | Hlinky | Hybešova | Hrnčířská a Kotlářská | Šumavská a Domažlická

Vlečka do starobrněnského pivovaru se plánovala již v roce 1891. K zahájení její stavby po získání nutného souhlasu od místodržitelství, městské rady a ministerstva obchodu došlo až v listopadu 1895. Dne 5. listopadu 1895 se konala obchůzka k výstavbě vlečky. Do provozu byla uvedena 20. září 1896 jako poslední vlečka v období parní tramvaje.

Délka vlečky činila 157 metrů, statistická ročenka z roku 1928 uvádí délku 166 m. Vlečka byla elektrizována dle projektu z roku 1909. V roce 1923 byla provedena oprava vlečky. V roce 1928 se uvádí využití vlečky pro rozvoz piva pomocí čtyřiceti vlastních pivních vagónů. V dubnu 1933 pivovar vypověděl smlouvu o vlečkovém připojení, a to zejména v souvislosti s připojením pivovaru na parovodní přípojku ZME, čímž odpadla potřeba dopravy uhlí. Zároveň se, v duchu filmových Postřižin, začala více prosazovat automobilová doprava.

Od roku 1909 byla na vlečce provozována parní lokomotiva zakoupená od společnosti pouličních drah. V letech 1924-1925 byla prodána na vlečku Impregna v Bystřici pod Hostýnem.

Ze zastávky pouliční dráhy Výstaviště odbočovala kolej, kde se odstavovaly vozy s vínem. První zmínka je datována rokem 1937, přeprava pokračovala i po druhé světové válce. Přečerpávání se údajně provádělo hadicí nataženou přes vozovku ulice Hlinky.


Použité zdroje:
- J. Štursa a kol., 150 let MHD v Brně (DPMB, 2019)
- Z. Nesiba a kol., 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (Vydavatelství WOLF a Tramvajklub Brno, 2000)

(10/2020)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.