Brněnský železniční uzel

časová osa | strážní domky, hlásky a hradla | přestavba uzlu | úzkorozchodné železnice | krasové dráhy | brněnský okruh

Neuskutečněné projekty místních drah v prostoru Moravského krasu a Drahanské vysočiny

Konec 19. století byl obdobím vzniku řady místních drah, takzvaných „lokálek“. Jednalo se však o relativně krátké období, ukončené první světovou válkou. Ačkoli i po válce se některé snahy znovu oživily, došlo mezitím k nárůstu automobilové a autobusové dopravy, a o financování místních drah tudíž upadl zájem.

Prostor severovýchodně od Brna, tvořený Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, se nacházel mezi třebovskou a přerovskou tratí. Doprava osob i zboží v tomto prostoru byla omezená. Zároveň byly snahy o větší zpřístupnění turisticky atraktivní oblasti Moravského krasu. To vše vyústilo v návrh celkem tří místních „krasových“ drah, které jsou stručně popsány v následujícím textu.

1) Blansko – Vyškov

Zájem o železniční spojení mezi Blanskem a Vyškovem vedl ke vzniku sdružení zájemců (komitétu interesentů) v letech 1899–1900. Ve sdružení mělo své zastoupení především Blansko, Vyškov a venkovské obce. Dále zde byli zástupci velkostatků a továrníků, kteří měli zájem na přepravě dřeva, šamotové hlíny, kamene, vápna a železné rudy do průmyslového Blanska.

Projekt místní dráhy byl zpracován v roce 1901. Délka trasy byla 33 km. Výchozí stanice v Blansku byla navržena na levém břehu Svitavy, s 800 m dlouhou spojkou na stávající nádraží třebovské trati na pravém břehu. Na místní dráze byly plánovány dopravny:

• zastávka Lažánky (s vlečkou plánované šamotové továrny)
• stanice Jedovnice
• zastávky Ruprechtov, Račice, Drnovice
• stanice Vyškov v blízkosti stávající stanice přerovské dráhy

Detailní projekt celé dráhy však nebyl nikdy vypracován. Komitétu se nepodařilo sehnat potřebné finance na stavbu. Po první světové válce ještě snahy pokračovaly. Mezitím se však objevil projekt dráhy Líšeň – Jedovnice, což vedlo ke konkurenčnímu boji: zastánci dráhy Blansko – Vyškov označovali trať z Líšně za „dráhu výletní a pro hospodářské potřeby kraje zcela nepotřebnou“. Ke dvěma soupeřícím projektům se přidal v letech 1922–1923 ještě další a sice záměr elektrické dráhy Prostějov – Plumlov – Lipovec – Sloup, jenž měla ve Sloupu navazovat na elektrickou dráhu Blansko – Sloup – Líšeň.

Objevila se i myšlenka na prodloužení blanensko-vyškovské dráhy do Bučovic nebo Nesovic, kde by se napojila na vlárskou dráhu a spojení se Slovenskem. Dále se plánovalo prodloužení trati do Tišnova a Prostějova, čímž by vznikla „moravská transverzální (příčná) dráha“. Aktivita však v roce 1927 utichla a k realizaci žádné z variant nedošlo.

2) Líšeň – Jedovnice – Sloup

Po zprovoznění líšeňské dráhy v roce 1905 se objevila myšlenka navazující místní dráhy z Líšně do Jedovnic, která by uspokojila nárůst turistického ruchu v Moravském krasu a potřebu zlepšení spojení Brna s Drahanskou vrchovinou. Na trase byly plánovány stanice Ubec (tehdejší samostatná obec u Ochozu), zastávka Křtiny, vodárenská stanice Křtiny a konečná stanice Jedovnice. Jedovnické nádraží bylo situováno tak, aby bylo společné s již zmíněnou dráhou Blansko – Vyškov. Trasa o celkové délce 21 km byla poměrně členitá a překonávala výškový rozdíl 151 m. Počítalo se s tím, že lokomotivní i vozový park bude společný pro dráhy Brno – Líšeň i Líšeň – Jedovnice.

Na přelomu let 1910 a 1911 proběhla revize trasy podle projektu. Na žádost obcí Podolí, Bedřichovic, Velatic, Tvarožné, Sivic, Pozořic, Horákova a Mokré byla navržena východní varianta (o cca 3 km delší), vedoucí přes Podolí a Horákov a napojující se na původní trasu v Ochozu. Jednání se však protahovala a po vypuknutí první světové války byla odložena.

Po skončení války a vzniku Československa zájem o tuto dráhu znovu ožil a objevil se návrh na prodloužení trasy přes Ostrov do Sloupu a dále Pustým žlebem do Blanska. Byly analyzovány navržené trasy a navíc i varianta, vycházející ze Slatiny.

Na dráze měly vzniknout následující dopravny:

• mezi Líšní a Sloupem: Líšeň, Ubec, Březina, Křtiny, Jedovnice, Vilémovice, Ostrov, Sloup
• mezi Sloupem a Blanskem: Sloup, výhybna Suchdol, Macocha, Skalní mlýn, Blansko - Knížecí huť, Blansko

Během 20. let se objevily další varianty a změny. Úsek Blansko – Sloup byl například zamýšlen jako úzkokolejná dráha o rozchodu 1000 mm. Dále se objevil požadavek, aby celá trať Líšeň – Blansko byla provozována jako elektrizovaná. Projekt se však nedočkal realizace a dopravu v Moravském krasu převzaly autobusy a automobily. Projekt elektrické trati (označovaný jako „tramvaj do Moravského krasu“) byl ještě krátce zmíněn po roce 1945 při úvahách o zřízení národního parku Moravský kras, ale i tentokrát zůstalo jen u projektu.

3) Rájec – Molenburk

Třetí lokálka byla plánována mezi Rájcem (dnešní Rájec-Jestřebí) a Molenburkem (dnešní Vysočany). Zároveň se počítalo se prodloužením ve smyslu již zmíněné transverzální dráhy: z Molenburku přes Plumlov do Prostějova a Přerova, na druhou stranu z Rájce přes Černou Horu na Tišnov.

V roce 1912 vzniklo „Železniční družstvo“, které v následujícím roce získalo souhlas k provedení přípravných technických prací. Následně nechalo vypracovat projekt, který byl v roce 1914 předložen a následně schválen.

Trasa začínala v Rájci, kde odbočovala na severním zhlaví stanice třebovské trati. Na trase byly plánovány dopravny:

• zastávka Holešín
• zastávka Petrovice-Žďár
• stanice s vodárnou Sloup
• zastávka Housko
• stanice s vodárnou Molenburk

Provoz měly zajišťovat dvě parní lokomotivy řady 178 kkStB, tři osobní vozy, pět nákladních vozů a jeden poštovní vůz.

Do přípravy však zasáhla první světová válka. Po jejím ukončení již snahy nebyly oživeny.

Mapa znázorňuje zmíněné trasy:

• červeně Blansko – Vyškov
• zeleně Líšeň – Jedovnice – Sloup (čárkovaně východní varianta)
• modře Blansko – Sloup
• fialově Rájec – Molenburk

(Bíle tučně jsou vyznačeny dnešní tratě, čárkovaně později zrušené úseky.)

Použité a doplňující zdroje:
- Grolich, V. Projekt železniční dráhy Vyškov – Blansko. Moravia, č. 31, 1995.
- Novák, P. Projektované prodloužení líšeňské dráhy do Jedovnic. Moravia, č. 31, 1995.
- Koudelka, M. Nerealizovaná železniční trať do Moravského krasu. Zpravodaj města Blanska, č. 7, 2011.
- Kovář, D. Nepostavené železniční tratě do Moravského krasu. Bakalářská práce, MU FF, 2013.
- Sychra, P. Lokální dráha Rájec nad Svitavou – Sloup – Molenburk aneb o zapomenutém projektu. Studia historica Brunensia, č. 1–2, 2013.