… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Radlas

Již brzo po zprovoznění místní dráhy Brno - Tišnov v roce 1885 byla v prostoru mezi sjezdem z náspu třebovské tratě a svitavským náhonem projektována čtyřkolejná stanice Radlas. Projekt byl vypracován v roce 1889. Ačkoli již proběhlo i vyvlastňovací řízení na dotčené pozemky, ze stavby nakonec sešlo.

V polovině 20. let se vyhrotily kapacitní problémy ve stanici Zábrdovice. Okolní brněnské firmy podávaly a přijímaly zboží právě zde, aby ušetřily na povoznické přepravě ze vzdálenějšího Hlavního nádraží. Stanice ovšem nemohla všechny vozy pojmout. Proto bylo rozhodnuto o stavbě nákladiště na nábřeží řeky Svitavy, které bylo nazváno podle blízké ulice Radlas. V roce 1928 bylo vystavěno jednoduché nákladiště - kolej odbočovala z tišnovské trati v km 1,604 (mezi vlečkami plynárny a přádelny) ve směru od Zábrdovic (podobně jako všechny okolní vlečky) a vzápětí se rozvětvila na tři rovné kusé koleje č. 1, 3 a 5 (později očíslované 3, 5 a 7) o délce mezi 120 a 130 metry. Kolej č. 5 (později 7) vedla souběžně s dnešní ulicí Tkalcovskou a byla od ní oddělena nízkým plotem z kolejnic. Veškeré plochy byly vydlážděny, v prostoru zhlaví byl přechod pro pěší od nedávno zbudované lávky přes řeku směrem k Tkalcovské ulici. Nákladiště bylo zprovozněno ke dni 10. 7. 1928.

Bohužel již nebyla na místě vybudována plánovaná úřadovna; zaměstnanci sloužili po celou dobu fungování nákladiště pouze v provizorní budce. Nákladiště nebylo uvažováno jako samostatná výpravna, ale jako součást Zábrdovic. V dalších letech byla avizována i výstavba rampy a váhy, ale ze všech plánů sešlo.

V poválečných letech začal všeobecný trend přechodu na automobilovou nákladní dopravu (zejména na kratší vzdálenosti) a tak i význam nákladiště postupně upadal. Provoz na nákladišti utichnul v první polovině 60. let. Při přestavbě posvitavského vlečkového areálu v letech 1967-68 nákladiště definitivně zaniklo. Zůstala zachována kusá kolej č. 3 (bývalá č. 1) jako odstavná, ale nebyla využívána. Koleje č. 5 a 7 byly sneseny a v prostoru mezi bývalými kolejemi 3 a 5 byla vybudována nová kolej připojující vlečku teplárny. V 70. letech pak byl na místě kolejí č. 5 a 7 vybudován dočasný stavební dvůr, který vydržel až donedávna.

Tento stav trvá dodnes, pozůstatky po nepoužívané kusé koleji postupně mizely (definitivně pak při výstavbě kanalizační stoky v letech 2003-04), stejně jako pozůstatky po dlažbě mezi kolejemi bývalého nákladiště.

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.