Vlečky z Králova Pole

úvod | Královopolská strojírna a AŽD | Teplárna a Cihelna | Benzina | Montursdepot ad. | Dopravní podnik | Montážní základna

• text
• foto
• mapa

Z důvodu budování nových sídlišť na severu Brna (Lesná, později Žabovřesky a Královo Pole) vznikla v prostoru bývalého Červeného mlýna a zčásti i cihelny nová výtopna pro zásobování tisíců nových bytů. Provoz uhelné výtopny byl zahájen v roce 1966 (JME, závod výtopna Červený mlýn) a pro zásobování uhlím byla vystavěna nová vlečka z prostoru starého královopolského nádraží. Vlečka vycházela z jižního zhlaví stanice, která tehdy sloužila již výhradně vlečkovému provozu přilehlých podniků.

Vzápětí po opuštění kolejiště následovalo dvoukolejné předávací kolejiště. V prostoru výtopny měla vlečka jednu kolej s hlubinným zásobníkem na uhlí (uzpůsobeným pro dva vozy Wap) zakončenou malou remízou pro lokomotivu. Dopravu ze stanice Královo Pole na předávací kolejiště zajišťovaly ČSD, dále již byla manipulace s vagóny v režii lokomotivy výtopny.

V témže roce byly zahájeny práce na výstavbě vlečky pro blízkou královopolskou cihelnu (tehdy součást Cihelen Gustava Klimenta). Odbočovala v blízkosti výtopny z její vlečky a souběžně s ní směřovala do areálu přilehlé cihelny. Na konci koleje byla kolejová spojka se souběžnou vlečkou výtopny. Ještě v průběhu projekčních prací bylo naplánováno vybudovat v areálu cihelny druhou, kusou kolej pro obsluhu nově budované rampy (kolej č. 3). Přes koleje vedla příjezdová komunikace do cihelny s úrovňovým přejezdem. Vlečka cihelny a sousední panelárny Prefa začala oficiálně fungovat v průběhu roku 1968. Manipulaci s vozy na vlečce zajišťoval hlavní vlečkař, tj. výtopna (při odstavení výtopny pak přímo ČSD), resp. elektrické posunovací zařízení. Po vlečce se dovážel hlavně topný olej a uhlí a dále suroviny pro výrobu panelů.

Rokem 1976 je datován projekt rozšíření výtopny Červený mlýn (označováno jako Červený mlýn II). Z důvodu podstatného nárůstu množství dováženého uhlí měla být upravena i vlečka - předávací kolejiště mělo být rozšířeno a vybudován zde dvoukolejný rozmrazovací tunel. Od rozběhnutého projektu bylo definitivně upuštěno v roce 1985.

Vlečka výtopny byla provozována do roku 1996, kdy následovala zásadní přestavba výtopny na moderní teplárenský provoz s paroplynovou technologií. Provoz nové teplárny byl zahájen na konci roku 1999. Protože novým palivem pro teplárnu se stal zemní plyn a pouze doplňkově je spalován topný olej, pozbyla vlečka značně na významu. Byla sice přestavěna a v prostoru bývalého zásobníku na uhlí vznikla krytá stáčecí stanice na olej, tento se však do teplárny vozí výjimečně.

V roce 1991 byl ukončen provoz cihelny (tehdy pobočky Brněnských cihelen, závod Panelárna Královo Pole) - její objekty poté dlouhá léta chátraly, vlečka byla nevyužívaná. V roce 2002 byla úředně zrušena. Následující rok byla v prostoru cihelny a jejího hliniště zahájena výstavba obchodního centra Carrefour (dnes Nákupní centrum Královo Pole), které v říjnu 2004 přivítalo své první zákazníky. Vedle všech objektů cihelny vzala za své samozřejmě i její vlečka. Jako poslední památka na vlečku byla v roce 2005 odstraněna odbočná výhybka z vlečky teplárny.

Součástí stavby obchodního centra byly i nové komunikace, které křižují existující vlečku teplárny - na místě původního vjezdu do cihelny tak vznikl úrovňový přejezd s výstražníky a polozávorami a na dosud zachovaném předávacím kolejišti pak dokonce dvoukolejný přejezd s výstražníky.

V souvislosti s budováním trasy Velkého městského okruhu (VMO) od Husovického tunelu ke Svitavské radiále byla vlečka přemostěna estakádou s jednou větví VMO (v provozu od srpna 2002).

Pozn.: Informace o zde působících lokomotivách jsou uvedeny u popisu vlečky teplárny na Špitálce.

(9/2022)