Vlečky z Králova Pole

úvod | Královopolská strojírna a AŽD | Teplárna a Cihelna | Benzina | Montursdepot ad. | Dopravní podnik | Montážní základna

• text
• foto
• mapa

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1919) Asphalton, akc. továrna pro asfaltové výrobky v Králově Poli
(1923) Asfalton, akc. spol. pro asfaltový a chemicko-technický průmysl v Králově Poli
(1928) Mutějovické kamenouhelné doly Union, akc. spol. v Praze II
(1935) Pražské stavební družstvo, z. s. s r. o. v Praze II, Na Struze č. 3
(1940) Bratři Zikmundové, a.s. v Praze
(1957) Chema, OZ VI, n.p., Brno
(1959) Benzina, n.p., sklad 0604

Již v 70. letech 19. století fungovala u hráze tehdejšího Červeného rybníka v Králově Poli továrna na krycí lepenku. V roce 1916 sem byla vybudována nová vlečka, odbočující v areálu královopolského nádraží z již provozované vlečky do vojenského oděvního skladiště (politická pochůzka proběhla dne 2. 8. 1917). Kolej vlečky sledovala z jedné strany jedno z koryt Ponávky (které sloužilo jako náhon blízkého Červeného mlýna) a ze strany druhé královopolský Červený rybník. V bezprostřední blízkosti Červeného mlýna se vlečka po překonání Cimburkovy ulice rozdvojovala na dvě kusé koleje (délka vlečky byla udávána 810 metrů). Za první republiky se továrna označovala jako Asfalton, ve 40. letech ji vlastnili bratři Zikmundové, kteří zde rovněž provozovali benzínovou čerpací stanici (Bensin BZ). V meziválečné době byl rybník postupně zasypán (nadále sloužil jako retenční nádrž) a koryto Ponávky zaklenuto (1948), ale vlečka nedoznala podstatnějších změn.

Po válce vlečku využíval národní podnik Chema, od roku 1958 pod názvem Benzina. V letech 1959-1960 byl sklad Benziny na Cimburkově ulici (s označením 0604) podstatně rozšířen výstavbou dvou nádrží pro 100 tisíc litrů benzínu. K tomuto datu je doloženo i rozšíření vlečky spojením kolejí s jednou kusou kolejí na konci (pravděpodobně již dříve). V 50. a 60. letech využíval vlečku poměrně intenzivně i blízký závod Prefy (Košinova 103), který měl v prostoru Cimburkovy ulice skladiště. U vlečky byly vybudovány dvě nakládací rampy. Později Prefa areál postupně opustila, aby se přestěhovala na opačnou stranu Červeného rybníka, kde využívala vlečku výtopny Červený mlýn. Areál poté využívala První brněnská strojírna pro výrobu i skladování potrubních dílců.

Vlečka Benziny (v 70. letech součást Chemopetrolu k.p.) přestala být využívána postupně v první polovině 70. let v souvislosti se zprovozňováním nového skladu Benziny ve Střelicích, oficiálně byl provoz ukončen s koncem roku 1976. Vlečka již byla v dezolátním stavu, ale v souvislosti s očekávanou výstavbou rozšíření blízké výtopny Červený mlýn nebyla zrušena - předpokládalo se její využití při stavbě. Protože však nakonec k plánované výstavbě nové výtopny nedošlo, byla již více než deset let nepoužívaná vlečka v roce 1987 zrušena. Brzo poté byly sneseny koleje a začala výstavba svitavské radiály, která naprosto smazala památky po vlečce jako i po vlastním Červeném mlýnu (vlečka vedla víceméně přímo ve vozovce dnešní ulice Sportovní). Od roku 1993 tudy proudí auta od Lužánek směrem k novému královopolskému nádraží.

(12/2023)