Doprava a přeprava

staniční zálohy | manipulační vlaky | služební a zaměstnanecké vlaky | přepravní činnost | vybrané nehody

• text
• foto

Ve stanicích, kde byl větší rozsah posunovacích prací, se zřizovaly tzv. posunovací zálohy, tj. určené posunovací lokomotivy s posunovací četou nebo samostatné posunovací čety (vedoucí posunu a posunovači), které posunovaly s lokomotivami od vlaků, které ve stanici ukončily jízdu nebo zde měly plánovaný pobyt.

Počty posunovacích záloh závisely na množství rozposunovaných vozů, počtu vleček a manipulačních (nakládkových a vykládkových) míst, četnosti jejich obsluhy, vzdálenosti jednotlivých obsluhovaných míst a množství času, potřebného pro posun. Roli hrála i potřeba časově náročného provozního ošetření u parních lokomotiv (to zahrnovalo doplnění zásob uhlí a vody, promazání, vysypání popela a ještě celou řadu dalších nezbytných činností). Jako posunovací lokomotivy byly používány většinou staré typy, které už se nehodily pro traťovou službu. Typů parních lokomotiv určených pro posun přímo z výroby bylo minimum (v Brně se nevyskytovaly).

Pokud bylo ve stanici více posunovacích záloh, bylo je potřeba nějak rozlišit a označit. Většinou se používalo čísel, např. 1. záloha, 2. záloha atd. Při změnách v počtech záloh, např. při jejich rušení se číselná řada označení neměnila, a proto se v ní časem vyskytovaly mezery (neobsazená čísla). Ve stanicích, kde byla pouze jedna posunovací záloha, se tato většinou zvlášť neoznačovala.

Ve výtopnách, později v depech se vystavovaly lokomotivy na tzv. topírenský posun především pro posun s lokomotivami, které se nemohly pohybovat vlastní silou.

V brněnském uzlu byly pravidelné posunovací zálohy nejprve na Hlavním nádraží, Dolním nádraží a v Horních Heršpicích. Například v roce 1929 zde bylo v činnosti celkem 15 záloh (označovaných jako posunovací stroje nebo „posunky“. Kromě toho posunoval ještě jeden stroj téměř celoročně ve Slatině a jeden stroj za podzimní dopravy ve Střelicích. Dále je uveden dobový popis prací jednotlivých záloh:

A) dolní nádraží

Obvod I
Posunující stroj č. 1
– uvolňuje koleje pro vjezdy vlaků ze směrů Hrušovany n. J., Horní Heršpice a Veselí n. M. a vyřazuje jejich zátěž
– sestavuje a sežazuje vlaky do České Třebové, Židenic, Tišnova, Veselí n. M., vlečkové vlaky svitavské pobřežní dráhy
– obsluha vlečky Schwarz a spol.
– vyřazuje vozy přijaté od 2., 3. a 4. posunovacího stroje

Obvod II
Posunující stroj č. 2
– uvolňuje koleje pro vjezdy vlaků z České Třebové, Židenic, Tišnova a ze svitavské pobřebžní dráhy a vyřazuje jejich zátěž
– sestavuje vlaky do Hrušovan n. J., Horních Heršpic a Okříšek
– obsluha kolejí v „Mexiku“
– vyřazuje vozy přijaté od 1. a 3. posunovacího stroje

Obvod III
Posunující stroj č. 3 a 5
– sestavuje soupravy osobních vlaků, brněnských vozových vlaků a vozových vlaků pro továrny
– obsluha výtopny, zásobárny hmot, vleček Valouch-Eisler a Vaněk a spol.
Výkon těchto dvou strojů se střídá na dolním a horním nádraží.

Obvod IV
Posunující stroj č. 4
– uvolňuje kolej pro vlaky z Okříšek a provádí jejich vyřazení
– vyřazuje místní vozy a přistavuje k uhelným sesůvkám, překladišti, nákladišti a na koleje pro vykládání celovozových zásilek, přistavuje prázdné vozy
– obsluhuje vlečky Haas a Žáček, Agrární banky, Americké petrolejářské společnosti a desinfekce vozů
– vyřazuje vozy poukázané přídělovnou
– sestavuje traťové vozy pro manipulační vlaky

Posunující stroj č. 6
– přeprava vlaků svitavské pobřežní dráhy
– vystřídání posunek 1 a 3 po dobu zbrojení

Posunující stroj č. 7
– posun na horním nádraží
– přeprava ranních vlaků svitavské pobřežní dráhy

Posunující stroj č. 8
– přeprava vlaků do a z Horních Heršpic
– vystřídání posunek 2 a 4 po dobu zbrojení

Posunující stroj č. 9
Po dobu silné dopravy za dne vystřídání posunek v horním nádraží a to na jižním zhlaví osobního nádraží, nákladním a odstavném nádraží A, jinak v době silné dopravy na dolním nádraží řadění vlaků na jižním zhlaví starého nádraží.


B) horní nádraží

Obvod severního zhlaví
Posunující stroje č. 3, 5 a 7 z dolního nádraží
– obsluha skladiště severního zhlaví, přistavování na skládky, vážení, pouliční dráha
– sestavení určitých souprav pro trati bývalé společnosti státních drah a jejich vytažení i přistavení na nástupištní koleje
– sestavení vozových vlaků pro dolní nádraží a vyřazení vozových vlaků z dolního nádraží
– předávky pro jižní zhlaví stanice (bývalé společnosti severní dráhy)
– vyřazení záteže pro průběžné nákladní vlaky a posun u těchto a osobnách vlaků průběžných ze severní strany

Obvod jižního zhlaví, osobní nádraží
Zvláštní posunující stroj
– vytažení a přistavení souprav jižního zhlaví
– sestavení určitých souprav průběžných, osobních a nákladních vlaků jižní strany
– vytažení předávek pro a ze severního zhlaví pro nákladní nádraží
– obsluha poštovních kolejí

Obvod jižního zhlaví, nákladní nádraží
Zvláštní posunující stroj
– obsluha skladištních zubů, sesůvek, skládek, pouliční dráhy, vlečky Waldmann
– vyřazení zátěže pro průběžné nákladní vlaky, předávek pro filiálku a severní zhlaví stanice a řadění rychlonákladních vlaků

Obvod filiálka
Zvláštní posunující stroj
– vyřazení a sestavení nákladních vlaků do a z Přerova
– vozové vlaky do a z Horních Heršpic
– předávky na nákladní nádraží horního nádraží

Obvod odstavného nádraží A
Zvláštní posunující stroj
– sestavení souprav osobních vlaků na tomto nádraží deponovaných, případně jejich sestavení a vytažení z nástupištních kolejí


C) obvod Horní Heršpice

Jeden posunující stroj
– rozřazení a přeřazení místních vlaků trati Horní Heršpice – Břeclav, Horní Heršpice – dolní nádraží, vozových vlaků Horní Heršpice – filiálka
– uvolňování vjezdových kolejí
– přeřazováhní průběžných vlaků Břeclav – Česká Třebová a opačně
– obsluha a přestavování vozů do dílen Jeden posunující stroj (dle potřeby)
Vypomáhá dle potřeby za dne při obsluze a přistavování vozů do dílen a do výtopny a obsluhuje vlečku Kohn.

Po 2. světové válce se v některých železničních uzlech začaly používat, tzv. dispečerské lokomotivy, které dopravovaly zátěž mezi jednotlivými stanicemi v uzlu, případně i v některých z těchto stanic prováděly posun. Na přelomu 50. a 60. let jezdily v brněnském uzlu čtyři dispečerské lokomotivy. v té době bylo na uvedených brněnských nádražích celkem 11, resp. 12 posunovacích záloh:

• Zálohy č. 1 až 4, doplněné vystřídací zálohou (tzn. celkem 5 lokomotiv), posunovaly na Dolním nádraží a lokomotivy vystavovalo depo Brno dolní.
• Zálohy č. 5 až 10 posunovaly na Hlavním nádraží včetně odstavných nádraží A, B, F.
• Záloha č. 11 posunovala v Horních Heršpicích. Jako záloha č. 14 byl označen topírenský posun v depu Horní Heršpice, které vystavovalo lokomotivy na 5. až 14. zálohu. Čísla 12 a 13 nebyla obsazena.

Legendárními posunovacími lokomotivami, které působily v Brně řadu let, byla řada 313.0. Vyráběly se v letech 1871 – 1884. Na konci 50. let jsme se s nimi mohli potkat na Hlavním nádraží na 7. a 8. záloze, na 2. záloze na Dolním nádraží a na 3. dispečerské lokomotivě, která z Dolního nádraží prováděla obsluhu Černovic, Radlasu a Zábrdovic. Ještě začátkem 60. let byla nasazena na 8. záloze na Hlavním nádraží.

Židenické nádraží (jeho nákladní část) a sem napojené vlečky byly obsluhovány lokomotivami od přestavovacích vlaků.

Koncem 30. let 20. století po zahájení stavby maloměřického nádraží byla nasazena posunovací záloha s lokomotivou řady 524.0 na severní straně Židenic směrem k dnešní maloměřické stanici, kde bylo kolejiště s cca 6 kusými kolejemi a sloužilo především pro přepravu stavebního materiálu.

Po roce 1939 byla zřízena posunovací záloha v Králově Poli. Souviselo to s růstem nákladní přepravy zde a přechodem Královopolské strojírny na válečnou výrobu. Záloha byla obsazena jen v denních směnách a používaly se zde lokomotivy řady 422.0, včetně dnešní muzeální 422.025. Z motorových lokomotiv zde nejdéle sloužila řada 720 (ex T 435.0).

Se zprovozněním první části kolejiště stanice Maloměřice byly nasazeny posunovací zálohy i sem. Jejich počet se měnil s postupným rozšiřováním zdejšího staničního kolejiště a zvětšováním rozsahu posunovacích a řadících prací. V 2. polovině 60. let se postupně nahrazovaly parní lokomotivy motorovou trakcí. Nově nasazená řada 721 (ex T 458.1) neměla požadovaný výkon, a proto musela být ještě zřízena 5. záloha na „tlačení“, která dělala postrk soupravám vytahovaných na svážný pahrbek k rozpouštění. Záhy však ovládly na dlouhou dobu a ke všeobecné spokojenosti zdejší posunovací zálohy motorové lokomotivy „čmeláci“ 770 a 771 (ex T 669.0 a T 669.1).

Pouze na dvou postech v uzlu Brno obsluhovaly posunovací zálohy elektrické lokomotivy řada 210 (ex S 458.0) „žehlička“ na Hlavním nádraží na 7. záloze (jižní část osobního nádraží) a v Maloměřicích na 1. záloze (na jihu). Nasazení na 7. záloze na Hlavním nádraží skončilo s koncem jízdního řádu 2012/2013 v prosinci 2013.

Kromě výše vyjmenovaných stanic mohly být dočasně zřizovány posunovací zálohy v okolních stanicích, např. ve Slatině, když seřaďovací stanice v uzlu nestačily rozposunovat nahromaděnou zátěž nebo při výlukách.

Od 90. let, i spolu s poklesem dopravy na vlečky, se rozsah práce staničních záloh postupně redukoval.

Na dolním jezdily kdysi dvě zálohy (v roce 1986 nebo 1987 jsem na nich dělal zácvik na pomocníka). První obsluhovala „plac“, kovošrot, „fabriky“ a podle potřeby depo, druhá fungovala vzadu na Dřeváku (tam se také jako na jednom z mála míst praktikoval posun trhnutím, který už dnešní předpisy neznají) a obsluhovala Horní Heršpice a podle potřeby tamní vlečky (Feronu, bramborovou a snad Železniční stavitelství?). Obsluhovaných míst bylo časem méně a méně. Já začal jezdit v roce 1992 a tou dobou už tam byla jen jedna záloha. Od roku 1995 jsem byl převedený do Majlontu a zanedlouho poté dolní zaniklo, jezdila sem obsluha 731 z Majlontu a tehdy ještě většina vleček fungovala, i když byla sporadická a někdy po přelomu tisíciletí začaly jedna po druhé zanikat. (Jiří Novotný)

Například v roce 2006 byly v provozu následující zálohy:

• 1. záloha na Dolním nádraží (loko 731)
• 2., 3., 4. záloha v Maloměřicích (loko 731) a dále na Hlavním nádraží:
• 5. záloha (loko 731), odstavné nádraží B a F
• 6. záloha (loko 714), nákladní nádraží + odstavné nádraží A + nástupištní koleje 9k-13k
• 7. záloha (loko 210 den, 714 noc), průběžné nástupištní koleje + koleje 5k, 700, 701, 702
• 8. záloha (loko 714), severní zhlaví + odstavné nádraží S

Podstatné změny v posunovacích zálohách nastaly od 1. 12. 2007, kdy se od ČD oddělilo ČD Cargo. Každá z těchto společností si řeší technologii posunu samostatně. V současné době mají ČD posunovací zálohy na Hlavním nádraží (včetně odstavných nádraží) a ČD Cargo v Maloměřicích.

V době platnosti jízdního řádu 2018/2019 mají v provozu posunovací zálohy ČD i ČD Cargo.

• ČD mají na Hlavním nádraží čtyři posunovací zálohy, z toho pouze tři mají lokomotivu. Pátá záloha obsluhuje na Hlavním nádraží odstavná nádraží A, B a zajíždí do Horních Heršpic a na Dolní nádraží. Je obsazena nepřetržitě. Nepřetržitě je obsazena i 6. záloha, která obsluhuje na Hlavním nádraží nástupištní koleje 5. a 6. nástupiště a koleje na odstavných nádražích A, B a N. Sedmá záloha je obsazena pouze v nočních směnách a manipuluje na odstavných nádražích A, B a N na Hlavním nádraží, na Dolním nádraží a v Horních Heršpicích. V určené dny na noční směně provádí svoz odpadu. Osmá záloha je bez vlastní lokomotivy. Na 5., 6, a 7. zálohu byly původně nasazeny motorové lokomotivy řady 714, které na 5. a 6. záloze byly záhy nahrazeny novými posunovacími lokomotiva řady 794.
• Elektrická lokomotiva řady 210 „žehlička“ je opět k vidění na Hlavním nádraží. Jedna z dvou posledních lokomotiv této řady, patřící SÚ Maloměřice, je dislokovaná na odstavném nádraží S pro případ nutného posunu.
• Na topírenském posunu v SÚ Maloměřice jsou nasazeny dvě dvouzdrojové posunovací lokomotivy řady 799, jedna v nepřetržitém provozu a druhá pouze v denních směnách.
• ČD Cargo na tři posunovací zálohy v Maloměřicích nasazuje motorové lokomotivy řady 731 z PJ Brno, PP Brno. Náplní 1. a 2. posunovací zálohy je obsluha hlavního svážného pahrbku a rozpouštění vlaků, přičemž 1. záloha je obsazena nepřetržitě s výjimkou denní směny v neděli, 2. záloha je obsazena pouze v nočních směnách. Náplní 3. zálohy je místní práce, především výkony na staniční skupině na tzv. harfě při sestavě manipulačních vlaků a obsluha vleček. Je obsazena na denních směnách v pondělí, středu a pátek, kdy mj. provádí i obsluhu posvitavských vleček, a v nočních směnách od neděle do čtvrtka.

Použité zdroje:
- popis práce záloh na brněnských nádražích v roce 1929 (Moravský zemský archiv, fond H 685, ka 1770-4)
- služební pomůcky ČSD, ČD a ČD Cargo