Slatina

• text
• foto
• mapa

Názvy podle vybraných jízdních řádů:

(1912) Latein bei Brünn
(1918) Slatina
(1921) Slatina u Brna
(1940) Latein – Slatina u Brna
(1946) Slatina u Brna
(1952) Brno-Slatina

Zastávka Slatina byla otevřena spolu se zprovozněním vlárské trati dne 10. 10. 1887. Brzo byla přestavěna na výhybnu a nákladiště.

V letech 1921–1925 byla provedena zásadní přestavba výhybny na stanici s pěti kolejemi o délce min. 750 m. Důvodem byla mj. změna dopravních směrů v souvislosti se vznikem Československa – stanice následně dostala jisté vlakotvorné úkoly pro směry Veselí na Moravě a Přerov. Rozšířené kolejiště bylo dáno do užívání v roce 1923, stejně jako skladiště s rampou. V roce 1925 byla postavena nová nádražní budova (o 100 metrů dále od Brna) s čekárnou a elektrickým osvětlením nástupiště a 7. 12. 1925 zde byla aktivována služba včetně nového zabezpečovacího zařízení. Součástí stanice byla i dvě nová stavědla.

Jako součást připravovaného zdvoukolejnění vlárské trati byla v roce 1937 zbudována další staniční kolej – dnešní č. 5 (nejjižnější). V tomtéž roce byly jako příprava na zdvoukolejnění úseku do Šlapanic vloženy na šlapanickém zhlaví čtyři nové výměny (pro mezikolejové spojky).

V roce 1938 byla rozšířena rampa u skladiště, zbudována čelní rampa a k ní vystavěna krátká kusá kolej, dnešní č. 8. Rovněž byl vydlážděn prostor podél 6. koleje – to vše pro účely vojska (v roce 1936 byla u letiště vybudována rozsáhlá kasárna pro letecký pluk). Ty po obsazení německou armádou v březnu 1939 sloužily leteckému pluku Luftwaffe. Pro vojsko začalo do stanice přicházet velké množství vozů, které nebylo kde vykládat. Proto byly záhy vybudovány dvě odstavné koleje (500 metrů dlouhé) odbočující z koleje č. 6. Zakončeny byly nízkou rampou pro přetažení vagónu (cisterny s benzínem) na podvalník Cullemayer.

V roce 1940 byla dokončena výstavba druhé koleje směrem k Černovicím. Na západním zhlaví stanice přibyly čtyři nové výhybky.

Po válce byla z černovického zhlaví stanice vybudována vlečka do přilehlého průmyslového areálu (bývalý Roučka, později Sigma). Ze šlapanického zhlaví vychází od roku 1950 vlečka k novému brněnskému letišti. Počátkem 60. let byla do západního zhlaví zaústěna vlečka ZKL (Zetor) s rozsáhlým předávacím kolejištěm, na které se postupně napojovaly závody nově vznikající podél Řípské ulice. Jako poslední byla zřízena vlečka Železničního stavitelství napojená na šlapanické zhlaví.

V 60. a 70. letech získala stanice dnešní podobu – na jižní straně přibyla další kolej č. 7. V prostoru ramp byly vybudovány kusé koleje č. 10 a 12, napojené do 6. koleje.

Na počátku 80. let překlenul kolejiště stanice poblíž šlapanického zhlaví dálniční most (úsek dálnice D1 v úseku Brno centrum – Brno východ byl uveden do provozu v srpnu 1983).

V letech 2004–2005 probíhala nad brněnským zhlavím stavba silničního mostu (ulice Tuřanka). Následně došlo ke zrušení původního úrovňového přejezdu (březen 2006).

V roce 2007 byl ve stanici zrušen prodej jízdenek.

V létě roku 2009 byla v souvislosti s chystanou návštěvou papeže na tuřanském letišti (27. 9. 2009) opravena nádražní budova a zbouráno chátrající skladiště. Dále u staniční budovy zmizel domek záchodků a domek naproti němu.

Při rekonstrukci svršku mezi Černovicemi a Slatinou v roce 2016 (viz výluky) byly rekonstruovány dopravní koleje ve Slatině a byla vybudována tři zpevněná nástupiště.

Organizace provozu + zabezpečovací zařízení:

Stanice má tři úrovňová nástupiště u kolejí č. 1, 2 a 4.

Stanice je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením se světelnými návěstidly, elektromotorickými přestavníky a kolejovými obvody. V dopravní kanceláři je řídící přístroj Rank a na stavědlech St 1 a St 2 stavědlové přístroje vzor 5007, na všech stanovištích jsou ještě kolejové desky s ovládacími a indikačními prvky. SZZ pochází z roku 1947, rekonstrukcí prošlo v roce 2015. Původně zde byla mechanická návěstidla, která nahradila světelná návěstidla zřejmě koncem 60. let.

Mezi Slatinou a Černovicemi je obousměrný automatický trojznakový blok s traťovými souhlasy. Mezistaniční úsek je rozdělen na dva traťové oddíly. Mezi stanicemi Slatina a Šlapanice byl původně hradlový poloautomatický blok, který v roce 1995 nahradilo automatické hradlo typu AH-88. Důvodem byla aktivace nového SZZ ve Šlapanicích (TEST 24). K další změně došlo v r. 2018 rovněž v souvislosti se změnou SZZ ve Šlapanicích. Automatické hradlo nahradil elektronický obousměrný autoblok ABE-1 s kolejovými obvody, Mezistaniční úsek je rozdělen na dva traťové oddíly. Dále se zde nachází dva přejezdy (Slatinka ve Slatině a polní cesta u Šlapanic).

Na obou stavědlech slouží vždy jeden signalista.

(9/2020)