… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky na líšeňské trati

úvod | vlečky ve stanici Černovice | vlečky odbočující z trati | vlečky ve stanici Líšeň

Označení vleček ve vybraných dobových dokumentech:

(1)(2)(3)(4)(5)(6)
(1927)Brněnská společnost pro obchod s uhlímKralupská olejářská společnostPraga (spoluuživatel Apollo nafta)I. Řeháček a spol. v Brně------
(1943)Kohlenwert B. V.PragaBrey PhotogenPraga (spoluuživatelé Škodovy závody, Zrod, Severa Bentl)
(50.–60. léta)Uhelné sklady Brno, n. p., závod ČernoviceBenzinol / Chema / BenzinaMoravská GrafiaBenzinol / Chema / BenzinaMoravská Grafia

Problematika vleček na černovickém nádraží je poměrně komplikovaná, a proto vzhledem k vývoji a změnám uživatelů jsou vlečky pro účely tohoto pojednání označeny pracovně čísly.

Již v projektu černovické stanice z roku 1904 je uvažováno s využitím jedné staniční koleje k obsluze skládek uhlí. Kolej č. 9 úvratí odbočovala z předávacího kolejiště líšeňské dráhy a podél náspu spojovací koleje z tratě vlárské dráhy pokračovala na vyvýšeném náspu směrem k Olomoucké ulici. Vlečkou (1) se stala později, až po válce. Vlečka o délce 240 metrů, oplocený dvůr s budovami obchodu a uhelné sesypky byly mezi kolejištěm stanice a náspem vlárské dráhy. Byla využívána až do 25. 10. 1966, kdy zde byl po provedení technické revize zastaven provoz. Veškeré stavby a násep vlečky vzápětí pohřbil nový násep nákladního průtahu.

Hlavní skupina vleček vycházela z nové koleje, která byla ve 20. letech položena na komunikaci podél černovického nádraží a úvratí napojena do zhlaví stanice poblíž podjezdu vlárské dráhy. Účelem koleje bylo také zvětšit manipulační prostor – ke koleji byla možnost najíždět s povozy. Hlavní komoditou jednotlivých vlečkařů se staly ropné produkty, železnice byla tehdy jedinou možností jejich přepravy na větší vzdálenosti. V souvislosti se zavedením elektrické dráhy obdržela kolej č. 6.

Ve směru od podjezdu vlárské dráhy k Olomoucké ulici z koleje č. 6 odbočovala jako první, opět úvratí, vlečka (2) podél podjezdu a náspu vlárské dráhy směrem k Turgeněvově ulici, kde byl sklad s rampou (doloženo v roce 1927). Cestou křižovala vlečku (6). Délka 208 metrů. Vlečka zanikla společně s kolejištěm černovického nádraží.

Další vlečkou, označenou číslem (3), byla kolej souběžná s kolejí č. 6, zakončená na obou koncích zarážedly a do koleje č. 6 napojená mezikolejovou spojkou (doložena 1927, podle jiného pramene až 1935). Podél vlečkové koleje dlouhé 287 metrů byla dvě rozlehlá skladiště s rampami. Skladiště bližší vlárské dráze se zachovalo, skladiště bližší k Olomoucké ulici bylo vypáleno v průběhu osvobozovacích bojů v roce 1945. Na jeho místě dnes zčásti stojí měnírna DPMB Olomoucká, vlečka je vytrhána.

Dále směrem k Olomoucké ulici odbočovala krátká vlečka (4) o délce 85 metrů přes vrata do areálu za zděným plotem (doloženo 1927). Později vlečka získala „dvojče“ (5) blíže k Olomoucké ulici o stejné délce (doloženo v roce 1940) odbočující rovněž z koleje č. 6 do stejného areálu. Areál byl zbořen v souvislosti s výstavbou východního dálničního přivaděče.

Poslední vlečkou (6) v prostoru černovické stanice byla vlečka odbočující úvratí již z širé trati pod mostem vlárské dráhy. Byla to nejdelší vlečka v Černovicích – měla 276 metrů, křížila vlečku č. (2) a obloukem směřovala do areálu při Olomoucké ulici (doložena v roce 1942). Areál byl zbořen v souvislosti s výstavbou východního dálničního přivaděče.

Jak vyplývá z přehledové tabulky, sloužily vlečky (2), (4), (5) po znárodnění účelům Benziny, která zde provozovala svůj sklad č. 0603 Brno, Olomoucká. Byl obsluhován do poslední chvíle obsluhy černovického nádraží – do 31. 3. 1967. Na které z vleček bylo poslední funkční stáčecí zařízení, není doloženo.


Použité a doplňující zdroje:
- 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (Dopravní vydavatelství Wolf, 2000)
- Plán „Vlečka Dopravního podniku města Brna na trati Černovice – Líšeň km 0,0–6,2“ (1955 a 1960, archiv SŽ)
- „Projekt na stavbu II. koleje v km 0,5/3,5 a stanice E v km 4,0/4,3 drobné dráhy Brno – Líšeň“ (1949, Národní archiv, fond 862, inv. č. 509, ka 570)
- Staniční řád Brno-Černovice 1943
- Městská hromadná doprava (Technické muzeum v Brně, 3/1980)
- Pamětní kniha dopravního úřadu Brno (Národní archiv, fond 814, inv. č. 109)
- statistické přehledy vleček

(1/2020)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.