Vybrané stavby a výluky

rekonstrukce PVA (1965–1969) | nové napojení PVA (1967–1970) | Brno – Adamov – Blansko (1996) | viadukt Křenová (2013) |
Brno – Kuřim (2015) | Černovice – Slatina (2015–2016) | Brno hlavní nádraží (2016–2017)

Výluka při rekonstrukci viaduktu přes Křenovou ulici v roce 2013

Čtyřicet metrů dlouhý most přes Křenovou ulici s šesti klenbami z kamenných kvádrů patří mezi nejstarší železniční stavby v Brně – byl zbudován ve druhé polovině 40. let 19. století stavební firmou bratrů Kleinů pro dvoukolejnou trať směrem na Českou Třebovou, nově zaústěnou do hlavního nádraží. Z důvodu degradace zdiva, způsobené zatékající a zamrzající vodou, bylo v roce 2013 přistoupeno k rekonstrukci viaduktu a zároveň opravě železničního svršku severního zhlaví hlavního nádraží, situovaného na viaduktu.

Oprava začala v sobotu 13. 7. 2013 a trvala podle plánu až do neděle 11. 8. 2013. Byl kompletně sanován klenutý most přes Křenovou ulici – byly sejmuty koleje, odbagrováno kolejové lože až na samotné klenby a štěrk odvezen na nákladních vagónech k Horním Heršpicím. Ty byly opatřeny izolací proti zatékání. Byla opravena i římsa směrem do Křenové ulice. Na most byly následně položeny nové kolejové objekty (s výjimkou koleje na samostatném příhradovém mostě). Na jaře roku 2014 byl povrch pískovcových kvádrů, z nichž je viadukt vyzděn, opískován a opraveny spáry ve zdivu. Rekonstrukce přišla na 60 milionů korun.

Během výluky nebyla možná jízda vlaků mezi stanicemi Brno-Židenice a Brno hlavní nádraží. Vlaky kategorie EC a Ex (směr Praha a Břeclav) zastavovaly premiérově u nově zřízeného nástupiště ve stanici Brno dolní nádraží. Osvětlené vyvýšené nástupiště bylo vystavěno na místě vytrhané třetí koleje (u tohoto nástupiště zastavovaly vlaky v obou směrech). V proluce mezi staničními budovami pak byl vztyčen dřevěný přístřešek s mobiliářem a informační světelnou tabulí s odjezdy a příjezdy vlaků. Na dolním nádraží neprobíhal prodej jízdenek (tarifně šlo o stanici Brno hlavní nádraží) – jízdenku ovšem bylo možno zakoupit ve vlaku (bez přirážky). Mezi dolním a hlavním nádražím byla zavedena náhradní autobusová doprava bez linkového značení. Vlaky EC a Ex zastavovaly dále i ve stanici Brno-Židenice, jejíž prostory pro veřejnost prošly z tohoto důvodu „omlazovacím“ procesem – zajímavým způsobem byl zkulturněn dosud posprejovaný podchod, olíčeny byly i přístřešky na nástupištích a další prostory stanice. Do vestibulu přibyla rovněž světelná informační tabule.

Rychlíky z třebovské trati (linka IDS JMK R2) zastavovaly rovněž v Židenicích a pokračovaly do Slatiny, kde ukončily jízdu. Rychlíky z tišnovské trati (linka R3) ukončily jízdu v Králově Poli. Osobní vlaky na třebovské trati (linka S2) začínaly a končily v Židenicích (byly na ně nasazeny jednotky řady 560, které byly odstavovány na širé trati směrem na hlavní nádraží, a pro případ poruchy byla připravená záložní souprava s lokomotivami na obou koncích). Vlaky téže linky směrem na Křenovice pak jezdily normálně z hlavního nádraží (linka byla rozpojena). Osobní vlaky linky S3 ve směru od Tišnova objížděly hlavní nádraží po nákladním průtahu – zastavovaly v Židenicích a končily v Modřicích, kde bylo možné přestoupit na vlaky jedoucí z hlavního nádraží směr Vranovice a Břeclav.

Náhradní dopravu vedle výše zmíněných autobusů zajišťovaly tramvaje posílených linek 2 a 6 (posilové spoje linky vedené do smyčky na Nových sadech). První velká výluka v prostoru hlavního nádraží měla nebývalou informační kampaň, patrně větší než ty v následujících letech.

(více fotografií je ve fotogaleriích Hlavního nádraží a Dolního nádraží)