Řečkovice

• text
• foto
• mapa

Názvy podle vybraných jízdních řádů:

(1912) Řečkowitz
(1918) Řečkovice
(1940) Retschkowitz – Řečkovice
(1946) Řečkovice
(1952) Brno-Řečkovice

Původní stanice Řečkovice na staré Tišnovce ležela cca 300 metrů za současnou stanicí vlevo pod náspem trati. Fungovala hned od začátku provozu dráhy v roce 1885. Kolejiště stanice leželo při dnešní Cupákově ulici, bez výrazného navýšení oproti okolnímu terénu. Ulice se původně jmenovala Vrchlického nábřeží kvůli blízkému toku Ponávky. Rameno Ponávky teklo mezi nádražím a vlastní obcí a napájelo blízký rybník, na mapách označovaný jako mlýnský náhon - na přístupové cestě k nádraží tedy musel být mostek. Při povodňovém stavu se nádraží snadno ocitlo pod vodou.

Ve stanici byly tři koleje - dvě dopravní (č. 1 a 3) a jedna manipulační u budovy (č. 5), staniční budova, skladiště a vodárna s vodním jeřábem na tišnovském zhlaví. Ještě před začátkem první světové války bylo z důvodu nedostatečné kapacity přistoupeno k prodloužení dopravní koleje č. 3 směrem k Brnu o cca 250 metrů, mírně (k Brnu) byla prodloužena i manipulační kolej - projekt je datován rokem 1913. V roce 1924 byla ve stanici instalována vjezdová návěstidla (bez předvěstí). V témže roce byla opět upravována manipulační kolej z důvodu zahájení činnosti firmy Eruptiva, která provozovala v lesích u Ivanovic skladiště výbušnin. V roce 1925 pak bylo ve stanici zavedeno elektrické osvětlení.

V roce 1936 byla zbořena budova vodárny, která po náhradě původních malých tendrových lokomotiv již delší dobu nebyla využívána, a z vyzískaného materiálu postaveny ve stanici drobné stavby.

Na jaře téhož roku byly zahájeny přípravné práce na stavbě druhé koleje trati Brno - Německý Brod. Vláda ale nakonec rozhodla 4. 11. 1938 o stavbě nové dvojkolejné trati Brno - Německý Brod. Oficiálně stavba 2. stavebního úseku (Kociánka - Jehnice), zahrnujícího řečkovickou dopravnu, začala 10. 1. 1939, kdy zde začal fungovat i pracovní tábor. V prostoru stanice bylo rovněž zřízeno skladiště Stavební správy ČSD I v Brně, která zajišťovala stavbu nové tratě. V bývalém strážním domku traťmistra u tišnovského zhlaví pak fungovala i kancelář Stavební správy, ale po brzkém zboření domku zasahujícího do profilu náspu nové tratě se přestěhovala do soukromého bytu. Ačkoli byly práce na výstavbě poměrně brzo omezovány (již od léta 1939), byl do definitivního ukončení výstavby v roce 1942/43 vybudován násep nové tratě ve víceméně dnešní podobě.

V roce 1940 byly na přejezdu dnešní Jandáskovy ulice instalovány závory. Za války bylo kvůli stavbě a provozu kuřimských zbrojovek nutno zvýšit propustnost tratě - stanice proto byly rozšířena o dopravní kolej č. 2, na zhlavích pak byla zřízena výhybkářská stanoviště (neobsazena trvale) - v provozu od 12. 4. 1944.

Brzo po osvobození (od léta 1946) byla opět zahájena výstavba nové tratě, v následujícím roce již byl dokončen most přes Jandáskovu ulici. Násep nové trati v tomto prostoru zasahoval do tišnovského zhlaví stanice, které proto bylo provizorně přesunuto společně s několika sty metry širé trati směrem k Řečkovicím.

Projekt nové trati z roku 1939-40 stanici degraduje na pouhou zastávku s nákladištěm, která zde pak opravdu byla vystavěna (v poněkud pozměněné podobě s ostrovním nástupištěm namísto projektovaných postranních).

Nová zastávka Brno-Řečkovice začala fungovat v roce 1952, společně se sousedním Královým Polem jako vůbec první na nové trati. V květnu 1952 byl zahájen provoz v prvním úseku nové trati Řečkovice - Královo Pole, a to hned dvoukolejně. (Nové nádraží v Králově Poli bylo pro osobní dopravu otevřeno 20. 12. 1953.) Zastávka na vysokém náspu měla mezikolejovou spojku na kuřimské straně a manipulační kolej (u budovy) sloužící k nakládce a vykládce vozů u skladiště s rampou. Honosná výpravní budova odpovídala celkovému socialisticky realistickému stylu nové trati. K ostrovnímu nástupišti se dvěma krytými schodišti se cestující dostávali podchodem. Zastávka fungovala jako hláska, zpočátku přechodně kryla i přechod z dočasně jednokolejné trati od Kuřimi na trať dvoukolejnou směrem k Brnu. Tok Ponávky byl při stavbě nové trati napřímen do dnešní polohy, rameno i rybník beze zbytku zanikly.

Kolejiště původní stanice bylo vzápětí po zprovoznění nové trati sneseno, staniční budova se skladištěm se ale dochovaly dodnes a to v téměř původní podobě (slouží jako rodinný domek).

Při elektrizaci trati v letech 1964-66 byla manipulační kolej i spojka snesena. Stopy a prostor po manipulační koleji zbyly dodnes. Charakteristická skladištní budova z bílých cihel (dlouho využívaná jako objekt podniku AŽD Brno) byla zbořena v roce 2009.

V letech 1971-1972 byl ze Židenic po Řečkovice vybudován autoblok a v Řečkovicích byl napojen na telefonické dorozumívání ve směru do Kuřimi. Na zdejší hlásce se telefonické odhlášky dávaly pouze na hlásku v České. V roce 1976 byl mezi Královým Polem a Tišnovem spuštěn nový autoblok, což znamenalo zánik hlásky.

(2/2019)