… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky z Horních Heršpic

úvod | Kohnova cihelna | Ferona a Energetické strojírny | „Morávka“ | Mechanizace traťového hospodářství

Označení vleček ve vybraných dobových dokumentech:

FeronaEnergetické strojírny
(1957)Hutní odbytová základna, n.p., BrnoEnergetické dílny, n.p., Brno
(1979)Ferona Praha, n.p., BrnoEnergetické strojírny, k.p., Brno
(1993 a 2001)Ferona, a.s., odštěpný závod BrnoEnergetické strojírny, a.s., Brno
(2015)Ferona, a.s.Energetické strojírny Brno, a.s. + ESB elektrické stroje, a.s.

Ferona:

Na konci 40. let 20. stol. začala v prostoru vymezeném Koněvovou (dnes Vídeňskou) ulicí, vlečkou cihelny a polní cestou (dnes Strážní ulicí) výstavba areálu skladu hutního materiálu. Hlavní správní budova stála přímo u Koněvovy ulice (č. 131), stejně jako krytý sklad. Další otevřené sklady pak byly směrem od ulice.

V první polovině 50. let byla v areálu vybudována vlečka – měla dvě rovnoběžné koleje, souběžné s vlečkou do cihelny, na obou koncích kuse ukončené, opatřené dvěma mezikolejovými spojkami. Část z těchto dvou kolejí byla v krytém skladu, kde také byla na konci u Koněvovy ulice malá přesuvna. Tato dvojice kolejí byla další mezikolejovou spojkou napojena na souběžnou vlečku cihelny.

Zátěž na vlečku se dovážela sunutím a rozposunování se provádělo pomocí vrátků. V roce 1968 se udával roční přísun 18 000 vozů (materiál byl do skladu dovážen téměř výhradně po vlečce) a expedovalo se 8 000 vozů.

V souvislosti se stavbou nové výpadové komunikace směrem na Rajhrad (Thälmannova, dnes Heršpická ulice) bylo nutné vybudovat přemostění koleje vlečky přes tuto komunikaci. Byla vybudována zcela nová příjezdová kolej po vnitřní straně oblouku stávající vlečky, na náspu s vyšší niveletou. Odbočovala vlevo ze stávající vlečky cihelny v km 0,072. Ocelový most o dvou polích a délce 40 metrů je v km 0,513. Kolej se do existující vlečky Ferony nově napojovala po rozvětvení na konce obou kusých kolejí. Původní kolej vlečky směrem ke Koněvově ulici zanikla.

Aby byla možná obsluha areálu Ferony po dobu stavby mostu, byla původní vlečka cihelny cca od napojení vlečky Průmyslových staveb přeložena o desítky metrů severně a provizorně napojena (od 9. 8. 1976). Po novém mostě a koleji se začalo jezdit v květnu 1979. Po ukončení prací byl oblouk původní koleje vlečky cihelny kuse ukončen před novou komunikací.

V hale Ferony zajišťují nakládku i vykládku mostové jeřáby. Transformátory na odvoz z ESB jsou přistavovány pomocí ručního kolejového plošinového vozu a nakládány jeřábem. V 90. letech byly veškeré venkovní skladové plochy zastřešeny velkou halou.


Energetické strojírny:

Podnik byl zřízen jako opravárenské centrum pro československou energetiku; v roce 1951 bylo pro národní podnik Brněnské energetické rozvodné závody vydáno stavební povolení k vybudování vlečky do areálu podniku. Vlečka v té době odbočovala z vlečky cihelny, po jejím zrušení pak z vlečky sousední Ferony. Vlečka byla tvořena dvěma paralelními oboustranně kusými kolejemi spojenými křižovatkovou výhybkou umístěnou přímo na nádvoří podniku. V roce 1958 podnik vystupoval pod označením Energetické dílny v Brně, od roku 1962 již jako Energetické strojírny. Postupně byly vystavěny nové haly a podnik začal zajišťovat opravy těžkých transformátorů (přepravovaných převážně na hlubinných vagónech řady Hx). Podnik k posunu využíval vzhledem ke stísněným prostorům posunovadlo vlastní výroby, resp. vozy přetlačovali pracovníci. V roce 1966 bylo přistoupeno k instalaci elektrického lanového navijáku (vodicí vrátek VV2) s osmi vodícími kladkami rozmístěnými v kolejišti podniku.

V roce 1974 byly v provozu haly A, B a Expedice, každá s mostovým jeřábem pro manipulaci s těžkými transformátory, elektromotory a náhradními díly. Do podniku se dále dováželo uhlí pro vytápění či olej pro transformátory. V roce 1977 proběhla generální oprava vlečky na vyšší nápravový tlak, mj. byla instalována křižovatková výhybka. Dále byl během výluky vlečky v souvislosti s výstavbou mostu přes Heršpickou ulici proveden částečný posun kolejí a úprava napojení vlečky.

V závěru 80. let byla vlečka využívána pouze pro jízdu do haly A (s drážní lokomotivou), odkud bylo s transformátory dále manipulováno jeřábem. Vrátek se přestal používat.

V roce 1992 byla zkrácena kolej za halou A o 17 m. Spojovací kolej od Ferony prochází rohem nové haly.

Obsluhu obou vleček prováděla staniční záloha z Dolního nádraží. Aktuálně je obsluha podle potřeby zajištěna manipulačním vlakem, obsluhujícím kontejnerový terminál u stanice Brno jih.


Použité a doplňující zdroje:
- archiv SŽ

(12/2023)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.