Dolní nádraží

• text
• foto
• mapa

Pozn.: Forma zápisu názvu nádraží odpovídá kontextu doby: původně bylo jako dolní označováno neoficiálně. Oficiálním názvem (Brno dolní nádraží, zde Dolní nádraží) se stalo až v roce 1950.

Předchůdcem dnešního Dolního nádraží bylo nádraží z roku 1856, které vzniklo v souvislosti se zprovozněním brněnsko-rosické uhelné dráhy (BRD). Malé kolejiště s podélně umístěnou výpravní budovou, výtopnou a dalšími provozními budovami doplňovaly rozsáhlé prostory pro překládku uhlí. Nádraží se říkalo rosické. Oficiálně se pro toto nádraží i severněji položené dvojnádraží používal název Brünn; na mapách se používaly tvary Nordbahnhof (severní nádraží), Staatsbahnhof (státní nádraží) a Rossitzerbahnhof (rosické nádraží). O severním a státním nádraží se dovíte v kapitole o Hlavním nádraží.

Na rosickém nádraží se nacházela největší výpravní budova střelické trati a současně i sídlo ředitelství společnosti BRD. Budova byla dvoupodlažní, se třemi vestibuly. Místnosti v přízemí byly určeny pro železniční provoz, policii a finanční stráž, v patře byly kanceláře ředitelství a služební byty. Výtopnu doplňovala vodárna, olejárna a správkárna. Lokomotivám sloužily dvě remízy (severní a jižní).

Spolu s převzetím provozu na rosické dráze společností StEG roku 1870 bylo nádraží prodlouženo a rozšířeno o několik kolejí a překladiště a od té doby sloužilo jako nákladní a seřaďovací nádraží. Téhož roku byla také vystavěna 900 metrů dlouhá dvoukolejná spojka z rosického nádraží na státní nádraží. Pro rosické nádraží se začíná používat neoficiální název dolní, pro státní nádraží pak název horní.

Dolní nádraží se od tohoto okamžiku stává nádražím výhradně nákladním. Stanice se rozšiřuje, staví se provozní budovy a z horního nádraží je sem přemístěna výtopna a dílny. Výtopna se nazývala „Brünn StEG“.

V roce 1887 byla do dolního nádraží přivedena vlárská trať od Veselí nad Moravou. Trať byla zaústěna do severního zhlaví. Došlo k rozšíření o nové kolejiště se samostatnými zhlavími. Na jižním zhlaví byl postaven nový most přes řeku Svratku a provedeno zaústění střelické tratě, na severním zhlaví zůstaly pro nedostatek místa jen dvě koleje. Současně byla vybudována nová skladiště a za řekou Svratkou i dezinfekční stanice, sloužící k čištění dobytčích vozů. Na horní nádraží bylo z vlárské trati možno jet pouze úvraťově po dvoukolejné spojce z roku 1870.

Roku 1904 byla zprovozněna druhá spojka mezi dolním a horním nádražím. Tato střelická spojka byla jednokolejná a vedla po pravém břehu Svratky v místech budoucího odstavného nádraží B, přes nový most a na jižním zhlaví dolního nádraží se napojovala na střelickou trať. Od roku 1945 byla tato spojka používána jako odstavná, dnes se nazývá strojová kolej.

V roce 1917 bylo rozšířeno kolejiště výtopny a byla zprovozněna vahadlová točna o průměru 17 metrů. Po skončení 1. světové války byla výtopna „Brünn StEG“ přejmenována na „Výtopnu Brno státní dráha“. V roce 1928 byla modernizována hlavní točna o průměru 22 metrů.

Na konci 2. světové války byla výpravní budova při náletu spojeneckého letectva téměř zničena. Na jejím místě vyrostla trojpodlažní administrativní budova lokomotivního depa, dokončená roku 1947, a řízení provozu se přemístilo do sousední obytné budovy z roku 1870.

V 60. letech převzal funkci místní dezinfekční stanice nový provoz v Maloměřicích. Čtyři koleje byly od té doby používány jako odstavné (označováno jako „odstavné D“), počátkem 21. století je využívala firma SEŽEV-REKO, nyní jsou nepoužívané.

V roce 1966 byla zahájena stavba dvoukolejného nákladního průtahu Brnem mezi Horními Heršpicemi a Židenicemi. Během stavby došlo k přestavbě severního zhlaví Dolního nádraží a ke zrušení spojky na Hlavní nádraží.

V 80. letech proběhla rekonstrukce haly cyklických oprav parních lokomotiv (místně označované cykl) na montovanou halu. Ta slouží dodnes a označuje se jako „střední“ hala.

V 90. letech vzniklo souběžně s nákladním průtahem mezi Dolním nádražím a Horními Heršpicemi (na opačné straně než areál Kovošrotu) tříkolejné účelové kolejiště. Oplocený areál se dvěma bránami pro železniční vozidla a jednou pro silniční vozidla byl využíván mostním obvodem (náhradou za zrušené tzv. bramborové koleje) jako sklad mostních provizorií. V roce 2007 se areál vyprázdnil a koleje byly zkráceny - prostor byl využit pro odvoz zeminy ze stavby nového nákladního průtahu a odstavného nádraží H.

Za účelem zlepšení přístupu vlakových souprav k mycí lince byla v listopadu 2007 vybudována kolejová spojka mezi výhybkou č. 54A na odstavném nádraží B a výhybkou č. 11 na Dolním nádraží - výsledkem je nové propojení mezi odstavnými kolejemi a nákladním průtahem. V místě spojky byly sneseny některé výhybky a části kolejí a došlo také k úpravě SZZ na Dolním i Hlavním nádraží. Na stanovišti B byla zřízena ovládací deska souhlasů k posunu po kolejích č. 97 a 98.

V novém tisíciletí je stanice příležitostně využívána pro objízdné trasy osobní dopravy při výlukách na Hlavním nádraží:

• 2013: oprava viaduktu přes Křenovou ulici. K té příležitosti bylo na Dolním nádraží zřízeno nástupiště v místě zrušené třetí koleje, pro cestující sloužil dřevěný přístřešek (více viz popis výluky).
• 2017: oprava Pražského viaduktu. Na Dolním nádraží bylo zřízeno provizorní druhé nástupiště (na místě kusé koleje 4) s úrovňovým přístupem přes koleje, pro cestující přibyly další dřevěné přístřešky a stánek s občerstvením (více viz popis výluky).
• 2018–2019: rozsáhlá přestavba Hlavního nádraží. Na Dolním nádraží bylo zřízeno nové druhé nástupiště, ke kterému byl zřízen přístup podchodem včetně výtahu. V přednádražím prostoru byly zprovozněny čekárny v kontejnerových buňkách, dále tzv. Čekárna zřízená Kanceláří architekta města Brna. Prostory pro cestující byly otevřeny také v bývalé administrativní budově depa.
• 2020: oprava mostu přes Svitavu mezi Hlavním nádražím a Židenicemi
• 2021: rekonstrukce pátého a šestého nástupiště Hlavního nádraží
• 2022: oprava mostu přes Šámalovu ulici mezi Hlavním nádražím a Židenicemi
• 2022–2023: oprava mostu přes Svratku na Hlavním nádraží

Zabezpečovací zařízení:

Stanice Dolní nádraží je vybavena kombinovaným SZZ s rychlostní návěstní soustavou. Tvoří ho tyto dvě části:

• RZZ s individuálním stavěním vlakových cest obsluhované výpravčím z ovládacího pultu v dopravní kanceláři: zabezpečuje jízdy po nákladním průtahu, v obvodu severního a částečně i jížního zhlaví. RZZ je zřízeno s vazbou na elektrodynamické zabezpečovací zařízení v obvodu St 1, pomocné stavědlo výhybkáře na odstavném nádraží B, elektromagnetický zámek na vlečku Kovošrotu a elektromechanické stavědlo Depo sever.
• elektrodynamické zabezpečovací zařízení obsluhované signalistou ze St 1 pro přípravu cest na jižním zhlaví a do depa; je zřízeno s vazbou na RZZ, zabezpečovací zařízení St 2 na odstavném nádraží B, zabezpečovací zařízení pomocných stavědel v obvodu depa a elektromagnetický zámek na vlečku Feramo.

Mezi Dolním nádražím a Horními Heršpicemi, kde odjezdová návěstidla jedné stanice jsou zároveň vjezdovými návěstidly stanice druhé, se pro jízdy vlaků udělují souhlasy obsluhou zabezpečovacího zařízení. Směrem k černovické odbočce jsou jízdy vlaků zabezpečeny trojznakovým univerzálním automatickým blokem s traťovými souhlasy.

(12/2023)